V pátek 28. 3. dorazí do olomouckého Vlastivědného muzea dvoudenní cestovatelský festival Kolem Světa. Těšit se můžete na spoustu nevšedních zážitků, a to formou přednášek, reportáží a filmů. Někteří dobrodruhové využili k svým cestám dnes už netradiční dopravní prostředky jako je auto Škoda MB 1000, Trabant nebo historická trojstěžňová plachetnice, jiní se dostali do míst, které nejsou běžně přístupné. Mimo to se v předsálí uskuteční prodejní výstava indonéských šperků určených na podporu humanitární činnosti Kintari Foundation, o.s. Festivalem budou provázet Rudolf Švaříček a Karel Wolf. A právě Karla Wolfa jsme se zeptali na to, co ho vedlo k nápadu založit takovýto festival, podle čeho se vybírají hosté nebo na to, jak on sám vnímá cestování.

Jste zakladatelem cestovatelského festivalu Kolem Světa, co vás k této myšlence přivedlo?
Festival jsem založil před více než deseti lety. V té době jsem poprvé vyrazil za dobrodružstvím a poznáním do Latinské Ameriky. Zjistil jsem, že je velice důležité sdílet své poznatky z cesty s ostatními, a tak jsem založil tradici setkávání cestovatelů a dobrodruhů, která se vyvinula do velkého multikulturního festivalu Kolem Světa. Festival má nyní za cíl prezentovat cizí kultury a exotickou přírodu všech kontinentů filmovými dokumenty, komentovanými projekcemi fotografií, tanečními a hudebními vystoupeními anebo kulinářským uměním.

Podle čeho vybíráte hosty? Mají cestovatelé o svou prezentaci na festivale zájem?
Část hostů se do programu hlásí a část hostů je třeba aktivně oslovit, aby na festivalu vystoupili. Je třeba vhodně namíchat program z profesionálních cestovatelů, řečníků a fotografů s mladými ale velmi aktivními studenty, kteří mají nové nápady a mají neotřelý pohled na svět.

V čem se festival Kolem světa liší od obdobných festivalů, které se každoročně uskutečňují v ČR?
Festival Kolem Světa není filmový festival, ale festival komentovaných projekcí, u kterého se zažil termín "cestovatelský festival". U každé projekce je tedy osobně přítomen host, který svým emotivním vyprávěním dokonale přenese diváky do svého vyprávění a dobrodružství, které zažil při poznávání cizích zemí.

Konkurujete si?
S filmovými festivaly si nekonkurujeme. Ačkoliv téma může být podobné, forma a způsob podání jsou úplně jiné.

V pátek se koná šest přednášek, v sobotu dvakrát po pěti, absolvoval jste někdy celý tento "maraton"? Jaká je odezva návštěvníků na takový způsob konání festivalu?
Podobné maratony jsem absolvoval před deseti lety a absolvuju je až dodnes, když festivaly moderuji. Dříve jsem seděl jako účastník v první řadě. Dnes, když působím také jako moderátor festivalu, je třeba prohodit i pár slov v zákulisí s přáteli a všemi vystupujícími.
Návštěvníci na festival reagují velmi pozitivně. Dopisy od fanoušků cestování a samotných návštěvníků mně dodávají sílu organizovat tyto festivalové setkávání častěji a na dalších místech.

Co by se dalo nazvat jako největšími taháky z přednášek v Olomouci?
V programu festivalu se dotkneme téměř všech kontinentů od amazonských nížin přes Kavkaz až po velehory v Himálaji. Festival nabídne nejenom dobrodružné vyprávění cestovatelů z velmi atraktivních lokalit (himálajské Dolpo, Kyrgyzstán, Čína, Kanada), ale také setkání s legendárními filmaři (M. Kratochvíl), horolezci (L. Uher, M. Caban) a cestovateli (R. Švaříček, D. Přibáň). Největším trhákem bude dokument Dana Přibáně Trabantem až na konec světa, který mapuje cestu z Guayany až na nejjižnější bod Ohňové země v Jižní Americe.

Sám jste cestovatel, která z vámi navštívených zemí vás nejvíce překvapila?
Stoprocentně to byla plavba historickou plachetnicí na Antarktidu. Plavili jsme se přes Drakeův průliv a vystoupili jsme na desítku antarktických ostrůvků včetně Jižních Shetland a Jižní Georgie. Setkání s obřími ledovci a polárními zvířaty na dosah ruky je neopakovatelný zážitek. I samotná dvouměsíční plavba je silnou vzpomínkou, protože jsem se také aktivně podílel na kormidlování plachetnice a napínání plachet.

Je pro vás cestování více dovolená nebo práce?
Cestování pro mě vždy byla, je a bude jen a jen dovolená. Ovšem tento způsob dovolené nikdy nebyl odpočinek. Na cestě za poznáním se člověk stále zaměstnává dokumentováním výpravy ať už písemnou, filmovou anebo fotografickou formou.

Kam byste se ještě chtěl podívat?
Lákají mě stále ještě téměř neprobádaná místa naší planety – tedy rozsáhlé písky Sahary nebo pralesy Nové Guineje či Amazonie.