Za více než půl století zažil Karel Brückner s fotbalem mnoho dobrého i zlého, od průměrné hráčské kariéry až k trenérským úspěchům i pádům. Dnes jeho přínos pro český fotbal ocenil prezident české republiky, Brücknera vyznamenal medailí Za zásluhy I. stupně.

Pověst vyhlášeného stratéga si Brückner vybudoval především během několika štací v Sigmě Olomouc a ještě vylepšil s českou reprezentací, kterou jako první kouč v historii dovedl na tři velké turnaje za sebou.

Nejhezčí chvíle u národního týmu, který převzal v prosinci 2001, si hanácký patriot vychutnal na Euru 2004 v Portugalsku, kde Češi vypadli až v semifinále po smolné prohře s pozdějšími šampiony z Řecka. Slova chvály a uznání si Brückner vysloužil za výrazné zatraktivnění herního projevu mužstva, úspěšné začlenění řady svých bývalých svěřenců z jednadvacítky, překvapivé taktické manévry či sérii 20 zápasů bez prohry v řadě. Časem se ale objevily i kritické hlasy, jež do té doby velebenému trenérovi vyčítaly konzervativní přístup a úzký kádr. Nejvíc útoků musel Brückner odrážet po MS 2006 v Německu, kde český tým vypadl již v základní skupině, či během kvalifikace na ME 2008. Tam sice šedovlasý kouč své svěřence nakonec dovedl, ale plánované loučení s reprezentací mu notně pokazila závěrečná prohra s Tureckem, která Čechům zavřela dveře do čtvrtfinále.

Brücknerova trenérská kariéra započala v roce 1971 v rodné Olomouci, v jejíž barvách nastupoval i jako hráč. Nejvyšší soutěž si v roli kouče poprvé vyzkoušel o deset let později v Brně, největší klubové úspěchy slavil se Sigmou Olomouc, kterou v 90. letech dovedl k druhému místu v lize či do čtvrtfinále Poháru UEFA.

Na kontě má i Slovenský pohár s Interem Bratislava, naopak angažmá v Žilině, Vítkovicích nebo Drnovicích příliš úspěšná nebyla. V roce 1997 byl Brückner jmenován trenérem české reprezentace do 21 let ("Lvíčata" krátce vedl i na sklonku 80. let) a o tři roky později s ní vybojoval stříbro na evropském šampionátu.

Milovník vážné hudby a šachových partií získal i řadu individuálních ocenění: sedmkrát zvítězil v domácí anketě Trenér roku, v roce 2003 ho Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků (IFFHS) zvolila druhým nejlepším koučem světa. O 11 let později vstoupil do Síně slávy domácího fotbalu, vloni převzal cenu Evropského hnutí fair play.