Lídr kandidátky koalice Soukromníků a ODA je mužem všestranných zájmů. Podniká v oblasti IT, je však také pedagogem a sportovním trenérem. V rozhovoru se rozpovídal nejen o problémech, které trápí Olomoucký kraj, ale také o podnikání, společenské zodpovědnosti a své cestě do politiky, která začala už před mnoha lety...

Vaše jméno je spojeno s firmou Onyx. Ta se ale v poslední době hodně rozrostla. Čím vším se zabýváte?

Máte pravdu. Před časem jsme provedli restrukturalizaci, o každý segment se teď stará jedna z našich firem. Je to pro zákazníky mnohem čitelnější. Těch firem je nyní osm, Onyx je tak už skupinou, nebo spíš rodinou firem. Minulý rok jsme navíc udělali dvě velké akvizice: koupili jsme firmu 4 Motion Design, která se zabývá vývojem webových aplikací. A od olomoucké firmy Winternet jsme převzali část klientů, o které se nyní staráme.

Stále tedy platí, že hlavním oborem je IT…

Ano, na IT jsme začali a stále je to náš nejdůležitější obor. Zabýváme se správou informačních systémů, připojením k internetu a dalšími službami, které s tím souvisí. Před časem jsme k tomu přidali i vzdělávání.

Letos to všechno dáváme dohromady a musím říct, že to šlape moc hezky a už se chystá další projekt…

Naznačíte?

Rád! Společně s firmou STUDIO TRINITY se chceme angažovat v záchraně kulturního dědictví, konkrétně v oblasti digitalizace sbírek. Oni to mají v malíčku: vědí, jak co oskenovat, nafotit, jak vytvořit 3D model… A my k tomu dodáváme informační systém, který zajistí zpracování dat a následnou prezentaci. Už na tom pracujeme, vypadá to moc dobře a nesmírně mě tahle práce těší. Příští rok to bude jeden z nosných pilířů naší činnosti.

Zaujalo mne to vzdělávání. Jak jste se k tomu dostal?

Přestože jsem promovaný pedagog, nikdy jsem se vzděláváním neživil na plný úvazek. Ale prakticky celý život je to činnost, které se věnuji. I mé studentské firmy a později firma Merit SW, kde jsem působil, vždy měly vzdělávání jako jednu z oblastí. Vyvrcholilo to založením Lyžařského klubu Olomouc, kde se vzdělávání, byť tělovýchovnému, věnujeme opravdu důkladně.

K tomu se určitě ještě dostaneme. Součástí zmiňované Onyx rodiny je ale i firma EDU institut…

Ano, tam se věnujeme právě školicím aktivitám. Školíme v různých oborech, ať už je to práce s nějakým software, komunikace, sociální sítě nebo personalistika. Děláme také kurzy na míru pro firmy. Já sám tam vyučuji. Ale není to jen o vzdělávání. Zaměřujeme se na pomoc sociálně slabým skupinám. To je v dnešní době koronahysterie docela palčivé téma… Vidím totiž, jak jsou na tom nyní ti sociálně nejslabší. Vyhazují je z ubytoven, od lékařů… A oni se neumí bránit, neví, na co mají nárok… Ostatně, tohle téma je i jedním z hlavních bodů našeho volebního programu.

A jsme u politiky. Kdy jste zjistil, že se jí chcete zabývat?

To už je dávno. Jako politický elév jsem začínal před zhruba dvaceti lety v rámci Unie Svobody. Dělal jsem předsedu místní organizace. V té době jsme byli součástí radniční koalice, takže jsem ke komunální politice přičichnul už poměrně dávno. Když se Unie Svobody přirozeným způsobem rozpadla, z politiky jsem na dlouhý čas odešel. Nechtěl jsem převlékat kabáty a politiku jsem tehdy k životu nepotřeboval.

Zhruba před šesti lety jsem i díky nástupu Andreje Babiše k moci pochopil, že o soukromníky se musíme starat. A byla moje chyba, že jsem se tomu nevěnoval už předtím. Marasmus, ke kterému jsme se dostali, považuji i za osobní selhání. Pokud se člověk nestará, nemůže se divit, že to takhle dopadne.

Přemýšlel jste o kandidatuře někam “výš”? Třeba do sněmovny?

Ne. Já jsem se vždycky zajímal o komunální politiku. Myslím, že jsem se v tomto směru zviditelnil před dvěma lety ve volbách do městského zastupitelstva, kraj je sice trochu výš, ale pořád je to ta komunální politika, která je mi blízká.

S jakým programem tedy koalice Soukromníků a ODA jde do voleb?

Programových priorit máme spoustu, hlavní jsou pro nás dvě: podpora malého a středního podnikání. Máme za to, že kraj má spoustu možností, jak podpořit malé podnikatele, kteří podnikají tady v Olomouci, v Hanušovicích, v Jeseníku… A v našem kraji tedy odvádí daně. Kraj jako instituce má spoustu nástrojů.

Jaké třeba?

Například budování cyklostezek. To není žádná megalomanská stavba, na kterou se snesou nadnárodní koncerny, které diskriminují naše místní podnikatele. Jsou to menší stavby, mohou je budovat firmy z regionu. Cyklostezka pak generuje možnosti podnikání pro lidi z okolí. Opět: nebude tam stát nadnárodní hypermarket, ale pro člověka z Hanušovic může být cyklostezka, která denně přivede pět set zákazníků, dostatečně zajímavá na to, aby si otevřel hospůdku, penzion nebo něco podobného… Tím se pochopitelně podpoří i turistický ruch.

Často jezdím do Rakouska a myslím si, že třeba velká Dunajská cyklostezka může být krásnou inspirací. Tam to frčí! Myslím, že podobným způsobem to může fungovat i u nás. Morava sice není Dunaj, ale protéká celým naším krajem. Pokud by se zprovoznila cyklostezka podél celé Moravy, je to přirozená tepna, nebude to stát biliony, ala přispěje to k rozvoji z pohledu turistického ruchu i podnikání. A význam to má i z pohledu bezpečnosti. Čím méně cyklistů bude na silnicích, tím lépe pro ně samotné, i pro motoristy.