Velikonoce nabídly příležitost k návštěvě rodné Olomouce malé baletce Lucii Horné, která před dvěma lety proslavila baletním vítězstvím v Los Angeles Českou republiku i samotnou Olomouc. Hned poté se v září 2006 vydala za svou baletní kariérou do Vídně. Dosáhnout na jakémkoli světovém kolbišti prvenství může být pokládáno za životní úspěch, v případě Lucie Horné to však byl jen impuls k dramatické a náročné proměně života.

Talent je předpoklad, nelze říct pouhý, poněvadž je důležitý a je dán jakoby shůry. Jeho rozvinutí však předpokládá a vyžaduje optimální okolnosti, k nimž patří kultivované, pozorné a obětavé rodinné zázemí, kvalitní odborné vedení, existenci institucí, jež v daném oboru působí a nesmírně kvalitní metodiky, kteří v daném okamžiku neselžou. Za tímto obecným výčtem vidím především první Lucčinu učitelku Irinu Popovou, primabelerinu Moravského divadla Olomouc, vedoucí dětského baletu paní Jitku Weierműllerovou, choreografa baletního souboru MDO Roberta Balogha a samozřejmě rodiče a další osobnosti.

Lucie Horná se stala 7. září 2006 žákyní obecné školy Komenský schule ve Vídni, o níž již 135 let pečuje Československý spolek v Rakousku. Navštěvují ji děti z České republiky, Slovenska a Rakouska, ale i jiných zemí, které mají zájem naučit se česky nebo slovensky. Všichni učitelé na škole mluví česky nebo slovensky, ale kromě češtiny a slovenštiny všem předmětům učí německy. Jejich předností je, že dovedou dětem vysvětlit veškeré učivo oběma jazyky. Lucie Horná patří k nejlepším žákům školy a za příklad v ovládnutí němčiny je mnohdy dávána i dětem, které se v Rakousku narodily a celý svůj život v něm prožily. Od příštího roku je Lucie Horná přihlášená ke studiu na Gymnáziu s hudebním zaměřením ve Vídni, kde je v každém ročníku třída s baletní specializací. V jejím záměru ji podpořilo vedení baletní školy při státní opeře. Gymnázium je osmileté a jeho absolventi jsou považováni za umělecké profesionály s kvalifikací naší konzervatoře, ale mohou si zvolit pro další studium jakýkoli obor na některé z vysokých škol v Rakousku. Náročnost souběžné výuky na gymnáziu a baletní škole vyžaduje vyučování v šesti dnech v týdnu.

Kontakt s vlastí Lucie Horná pěstuje vždy o vánočních, pololetních a jarních prázdninách. Tehdy přijíždí do Olomouce, navštíví celou rodinu, babičky, dědečky, příbuzné a také některé z osobností olomouckého baletu, pokud v Olomouci jsou. Na víc čas nemá, když má volno, relaxuje... Člověk se v mladých letech vyvíjí docela bouřlivě, i když se to projeví třeba jen 12 centimetry vzrůstu za rok. Život baletní hvězdičky prostě není žádná rekreace.

Malá baletka žije v Rakousku se svým otcem Petrem Horným, jenž podřídil na několik let svou profesní kariéru talentu své dcery. Oba bydlí v Eichgrabenu asi 30 km od Vídně, takže aby se Lucka dostala včas do školy, odjíždí denně do Vídně vlakem v 6:30 hod.. A ze školy, pokud nehraje ve Státní opeře ve Vídni, se vrací třikrát týdně v 18:30, dvakrát v 17:30. O víkendech většinu času prospí. Lucčin otec v Rakousku pracovní povolení nezískal a svou existenci obhajuje jen příležitostnou prací. Ta k uživení nestačí.

K největším událostem života malé baletky patří její profesní nasazení ve Volksopeře. Na jevišti se již několikrát objevila jako herečka v opeře La Bohéme, v Mozartově Kouzelné flétně, sedmkrát tančila baletní sólo v Louskáčkovi, velkého ocenění se jí dostalo i ve Volkopeře na soiré v představení Rhytmik Lucčino nadání zhodnocuje i samotná obecná škola. Tančila na příklad sólo na školním maturitním plese v Parkhotelu Schőnbrunn a účinkovala na školním představení Krabat a počítá se s ní i pro červnové závěrečné matiné baletní školy. V konkurenci talentů si vede velmi dobře a patří k velkým talentům mladé Vídně.

Je jistým paradoxem, že velký „malý“ talent je v Olomouci trošku zapomínán. Nepochybně proto, že ony dvě židle, na nichž by Lucka mohla sedět, jsou od sebe hodně daleko. Vždyť jen cesta z Vídně do Olomouce navzdory otevřeným hranicím není jednoduchá. Cesta vlakem může mít dvě podoby: rychlíkovou po trati Olomouc – Krakov s přestupem v Přerově a autem Vídeň-Olomouc.

Pokud se týká Lucčiny současných úspěchů na soutěžích, lze sdělit, že Lucka postoupila mezi profesionály, že vstupuje do soutěží s vyšší úrovní, ale tentokrát už nikoli jako baletka olomoucká, ale v dresu baletní školy při státní opeře ve Vídni.

Žádný člověk nežije jen bezprostřední realitou, ale i svými sny. Těmi, které jsou naplňovány v časové dimenzi dnů nebo týdnů, a pak těmi, které míří do daleké budoucnosti. Tak je to i Lucií Hornou: k těm prvním u ní patří jednička ve škole, role ve Velké opeře, škola v přírodě nebo cesta za maminkou, k těm druhým vize primabaleriny na velkém turné po velkých scénách všech kontinentů.

Při takových snech v deseti letech zmrzlina i čokoláda docela chutnají...