Muzeum umění Olomouc slavnostně otevře ve čtvrtek 26. dubna v 18,30 mimořádně podnětnou výstavu s názvem ATIKA 1987-1992 / Emoce a forma.

Stane se tak v budově Muzea moderního umění a účasti všech pět umělců, kteří skupinu ATIKA tvořili a kteří svými objekty v duchu postmoderny oslovili celý svět. Jejich jména jsou v umělecké světě respektována a jejich dílo velmi ceněno. Byli jimi Vít Cimbura, Jiří Javůrek, Bohuslav Horák, Jiří Pelcl a Jaroslav Šusta jr. Zabývali se tvorbou nábytku, svítidel a interiérových . Výstava je instalována v Salonu a Kabinetu. Potrvá od 26. 4. do 24. 6.

Pořadatelem výstavy je kromě olomouckého muzea ještě Východočeská galerie v Pardubicích, autorkou projektu Hana Řeháková, kurátorkou a editorkou publikace Anežka Šimková.
Výstavu je možno chápat jako inspirativní návrat k výjimečnému a mezinárodně uznávanému českému designu z období přelomu 80. a 90. let 20. století. Prostřednictvím reprezentativního výběru z nábytkových kusů, svítidel a dalších objektů bude představena tvorbu kompletního uměleckého kvinteta. Výstava je pořádána při příležitosti 20. výročí založení skupiny, měla svou premiéru na začátku roku ve Východočeské galerii v Pardubicích.

Skupina Atika byla založena v lednu roku 1987 v Praze, a to s cílem pozvednout prestiž a kvalitu nábytkové tvorby a současně navázat intenzivní pracovní kontakty se zahraničními designéry. V období 1987 – 1992 vzniklo kolem 160 autorských prací, z nich asi polovinu lze spatřit na olomoucké výstavě.

Skupina „rozhněvaných designérů“, jak je nazvala v roce 1989 Milena Lamarová, se tehdy výrazně zapsala do dějin českého designu především svými nábytkovými objekty (židle, křesla, pohovky, knihovny, zrcadla, lampy, vázy aj.). Činnost skupiny, jejímiž vůdčími osobnostmi byli Jiří Pelcl a Bohuslav Horák, se orientovala především na vlastní autorskou tvorbu, kterou prezentovala na řadě výstav, ale zahájila rovněž diskusi o současném designu a jeho poslání. Na šesti domácích výstavách (Praha 1987, 1988, 1989, 1992; Olomouc 1988; Brno 1992) a pěti zahraničních (Paříž 1989, 1992; Berlín 1989; Vídeň 1990; Amsterodam 1990) vystupovali autoři společně jako jediní představitelé neoficiální linie českého designu.

Lze také připomenout, že jedna z prvních výstav skupiny Atika a vůbec první mimopražská výstava proběhla v září 1988 právě v Olomouci v progresivní Galerii pod podloubím pod názvem Studio Atika. Kromě členů skupiny vystavovali také jejich generační souputníci František Skála a Václav Šmolík ze skupiny Tvrdohlaví. Skupina měla od roku 1988 v Praze vlastní výstavní síň, svou činnost ukončila v roce 1992, zároveň s otevřením prodejní Galerie Genia Loci v Praze Na Újezdě, která se pak do roku 1996 věnovala propagaci současné designérské tvorby. Z mladých designérů se staly uznávané osobnosti, což dokládá například kariéra Jiřího Pelcla, bývalého rektora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (2002-2005), který v roce 2006 získal Národní cenu za design a cenu Form 2006 v Německu a letos cenu Czech Grand Design pro nejlepšího produktového designéra roku.

Výstavu doprovází reprezentativní česko – anglická publikace, která vůbec poprvé shrnuje a dokumentuje činnost skupiny Atika. Kniha o rozsahu 176 stran, obsahuje asi 80 velkých barevných reprodukcí, více než 150 dokumentačních fotografií. Kromě základní odborné studie Dagmar Koudelkové obsahuje publikace kroniku událostí a výstav a v medailonech jsou představeny profily a tvorba jednotlivých autorů. Jejich příprava je dílem Hany Řehákové. Do publikace přispěly také významné osobnosti ze zahraničí David Crowley (Royal College of Art Londýn), Helen van Ruiten a Peter van Kester (Galerie Binnen, Amsterdam), Christoph Ernst (berlínský designer) a Albrecht Bangert (německý teoretik umění a vydavatel), v publikaci je zařazen text Mileny Lamarové z roku 1989.