Reklama

Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert, venku je 9.5 °C

Tosh: Jiří Omelka dělá v Těšeticích poctivou whisky a gin, znalci si jeho produkty pochvalují

LIGA ÚSPĚŠNÝCH #21

22.11.2023

Jan Procházka

Už od konce šestnáctého století se v Těšeticích nedaleko Olomouce pálí lihoviny. Vyráběla se tu také vůbec první československá whisky. Na tuto tradici už několik let navazuje nová značka Tosh, která tu pomalu ale jistě plní sklepy prvotřídní sladovou whisky a destiluje také několik druhů ginů té nejvyšší kvality. V dalším pokračování seriálu Liga úspěšných, který připravujeme společně s Okresní hospodářskou komorou, vás tentokrát zveme k exkurzi, provoněnou špičkovými destiláty.

Jméno Jiřího Omelky bylo ještě donedávna spojeno se značkou pivovaru Chomout. Ten se společníkem rozjeli v roce 2014 a Omelka v něm měl na starosti receptury a vaření piva. Ještě před pivovarem se ale pohyboval ve světě velkého byznysu. Pracoval ve firmě AVG, která vyvíjí stejnojmenný antivirový software a jak sám říká, byla to jízda. „Z 350 lidí jsme firmu dostali na 1300 a cinkali zvonem na newyorské burze. To byly opravdu bouřlivé časy,“ vzpomíná dnes Omelka. Že se jednou bude živit výrobou alkoholu, by si asi v mládí těžko představil. „Střední školu mám technickou – jsem mechanikem letadlových přístrojů, na vysoké jsem studoval psychologii. Necítil jsem se ale na to, vykonávat tenhle obor v praxi. Měl jsem pocit, že by mě to vnitřně sežralo. Takže jsem se postupně dostal k lidským zdrojům a u toho mnoho let zůstal, než přišel nápad s pivovarem. Byla to výzva, naučil jsem se vařit pivo a pak jsem vařil a řídil jeho výrobu. Nakonec jsme před dvěma lety pivovar prodali, bylo na čase se posunout zase dál,“ vypráví Omelka.

Síla whisky spočívá kromě kvalitního zpracování v dlouhé době zrání v sudech. Než se dostane do lahví, trvá to mnoho let.

Foto: Jan Procházka

K destilátům se ale dostal ještě během působení v Chomoutu. „Potřebovali jsme na jeden experiment vypálit něco z piva. A tak jsem přišel k Alexandru Zarivnému, jemuž tehdy patřila těšetická palírna. A když jsem viděl ty možnosti, svěřil jsem se mu, že mám sen si vypálit vlastní whisky. Saša se tehdy smál, že má nejstarší palírnu whisky v Československu. Právě tady se totiž dělala legendární československá značka King Barley a Gold Cock a stále tu byla původní technologie,“ popisuje Omelka a dodává, že začátky s whisky byly podobné, jako o pár let dřív, když se učil vařit pivo. „Nevěděl jsem nic, ale já se rád učím. V pivovaru jsme měli zařízení na výrobu sladiny, což je základní surovina. Odkvasila už tady v palírně a v roce 2017 jsme měli první čtyři sudy whisky, respektive sladového destilátu. Oprášili jsme značku King Barley a recepturu z roku 1973. Dva sudy jsme už na zkoušku prodali, zaprášilo se po nich,“ pochvaluje si Omelka, který nakonec těšetickou firmu koupil a rozjel výrobu na plný úvazek. Pěstitelské pálení, které v ní do té doby převažovalo, upozadil, bývalému majiteli se ale zavázal, že bude pokračovat v licenční výrobě proslulého likéru Jakamarus.

V současné době Tosh vyrábí dva druhy whisky. Kromě zmiňovaného King Barley, který je nakuřovaný rašelinou z Hory Svatého Šebestiána, tu Jiří Omelka a jeho tým destilují i jemnější whisky Lafayette. „Chtěli jsme vytvořit sladovou whisky v dobrém smyslu slova pro začátečníky – na popíjení. Není proto nakuřovaná, ale zraje v sudech po červeném víně, které si tu sami předěláváme. Ty jí dávají unikátní chuť a výraznou barvu,“ vysvětluje Omelka.

Whisky z Těšetic je v pravém smyslu slova regionální. „Ječmen pochází z okolních polí, sladina se z něj zpracovává v Bruntálu, ale už si budujeme vlastní scezovačku a brzy budeme dělat sladinu sami,“ těší se Jiří Omelka.

Síla whisky spočívá kromě kvalitního zpracování v dlouhé době zrání v sudech. „To je na jednu stranu krása, obchodně je to ale trochu problém. To, co dnes vyrobíme, prodáme až za několik let. U King Barley bych se rád dostal na dvanáct let, to znamená, že vlastně destilujeme  do sklepa a ještě dlouho budeme. Lafayette je profilovaná jako mladá whisky, ale i tak potřebuje čtyři až pět let v sudech...“ prozrazuje Omelka. Palírna je schopna ročně vyprodukovat zhruba stovku sudů, což odpovídá zhruba pětatřicet tisícům lahví. „Naštěstí tu máme obrovské sklepy, právě díky tomu, že tu palírna funguje tak dlouho, navíc byl v sousedství i pivovar.  Takže máme kde skladovat,“ podotýká Omelka a dodává, že letos půjde do prodeje zhruba čtyři sta lahví whisky.

Aby firma mohla normálně fungovat, musela přijít s produktem, jehož výroba nebude časově tolik náročná a hlavně se bude moci prodávat okamžitě. A tak se Jiří Omelka vrhl na výrobu ginu.

“Velká část toho, co jsem dostal za pivovar, je tady dole ve sklepě. Takže jsem zkoušel destilovat, co šlo. Třeba zelí vážně není dobré, “ usmívá se Omelka. Gin se podle něj naopak jevil velmi perspektivně. „Miluji bylinky. Paradoxně, můj nejoblíbenější nápoj je zelený čaj, mám k tomu vztah. A gin, to je hlavně míchání bylinek. A co je důležité, výsledek máte prakticky hned. Tak jsem poskládal svůj vlastní gin. Výsledek jsem potom, jen tak pro zpětnou vazbu, poslal do Craft Gin Clubu do Velké Británie. To je největší britský spolek ginařů – po celém světě sbírají vzorky ginů a každý měsíc jeden vyberou a rozešlou ho svým členům. Šest ročně jich je z Británie, zbylých šest z celého světa. A my se loni stali ginem měsíce května! To bylo veliké!“ chlubí se Omelka.
Gin značky Tosh je unikátní svým složením, přidává se do něj totiž mák. „Přišlo mi to logické, vždyť Česko je největším pěstitelem máku na světě. Přidáváme ho do všech ginů,“ komentuje Omelka. Jednotlivé druhy postavil Tosh na zvířecích motivech, na etiketách tak najdete medvěda, modrou myš, srnku, pro Bistro Paulus vyrábí Tosh speciální edici se sovou a pro Black Stuff s vlkem. Všechny suroviny jsou přírodní. „Dokonce i modrá myš! Nepoužíváme k obarvení chemii, ale bylinku s poetickým názvem klitorie ternatská. Nevydrží ale věčně, časem vybledne. Ale gin není nápoj, který byste měli skladovat roky,“ vysvětluje Jiří Omelka. Z dalších ingrediencí pro své giny používá třeba šípek, trnky či speciální sladkoplodý jeřáb z Jesenicka.

Do Těšetic můžete vyrazit i na exkurzi. Jiří Omelka vám ukáže i impozantní sklepy plné sudů.

Foto: Jan Procházka

Cena u ginu hodně záleží na způsobu, jakým je vyráběn a podle Omelky to lidé moc neví a diví se, proč jedna lahev stojí sedm set a jiná sto padesát korun: „Jdeme cestou nejvyšší kvality, metodou single shot. To znamená, že vezmeme velmi dobrý líh, my ho odebíráme z Kojetína, kde dělají – dle mého názoru – ten nejlepší na trhu. Do lihu namočíme bylinky, přidáme jalovec a celé to prodestilujeme. Vznikne destilát, který má zhruba pětasedmdesát procent alkoholu. Ten naředíme vodou na pětačtyřicet procent a necháme dva týdny uležet. Nic víc. Proto je takový gin nejlepší, ale taky nejdražší. Metoda, kterou požívají velcí výrobci jako třeba Beefeater, se nazývá multishot. Podobným způsobem vyrobí ginový koncentrát, který je mnohem aromatičtější a ten se ředí lihem. Vychází to tak na malý panák koncentrátu do litru lihu. To ještě pořád je docela fajn gin, ale už není na samotné pití, hodí se spíš do drinků. A pak je tu třetí metoda, které já říkám chemka. Aromatické látky jsou vyrobené uměle, smíchá se to s lihem a stočí do lahví, které se prodávají za sto padesát korun. Nepotřebujete žádnou destilaci, ale výsledek už nemá s ginem nic společného...“

Výrobky Tosh můžete koupit buď přímo v eshopu výrobce, v populárních eshopech lihovarek.cz a destilerka.cz, sortiment už začal nabízet i levandulový obchůdek naproti olomoucké radnice.

Pokud toužíte po vlastním sudu whisky, i to je možné. „Je to samozřejmě záležitost na mnoho let, ale můžete si u nás koupit sud, nechat ho tady ve sklepě a stočit si ho, až dozraje. Třeba k nějaké zvláštní příležitosti, jako je výročí firmy. A nemusí to být celý sud. Dá se takto koupit i jeho část.
Navíc jsme právě teď spustili i projekt společného investičního sudu. Jako tichý společník konkrétního sudu se podílíte odhadovanou polovinou nákladů a až se whisky stočí, jdeme se ziskem napůl,“ líčí Omelka. Zájem o tyto služby je prý značný. „Už máme takhle rozprodaných přes čtyřicet sudů různého stáří.“

Tosh aktuálně zaměstnává tři lidi a několik externistů. „Máme obrovské štěstí, že s námi pracuje pan Zlámal, který nejen, že má dlouholeté zkušenosti s destilováním, ale také umí bednářskou práci. Díky němu si tu můžeme upravovat sudy a to nás hodně posouvá. A já se to od něj učím,“ vyzdvihuje Omelka a dodává, že prakticky všechna práce se tu dělá ručně a to včetně stáčení či lepení etiket a balení.


Omelkovým dlouhodobým cílem je vytvoření komunitní palírny whisky ve formě akciové společnosti. „Mě baví výroba. Nepustím odsud flašku, které bych nevěřil. Ale potřebovali bychom někoho, kdo bude mít na starosti prodej,“ konstatuje Omelka závěrem.