V olomoucké zoo mají pořádný důvod k radosti. Narodilo se tu totiž už druhé mládě mravenečníka velkého. V evropských zahradách přitom žije jen zhruba stovka těchto v přírodě ohrožených zvířat. Malá samička roste jako z vody, dnes se představila novinářům.

Teprve dvě mláďata mravenečníka velkého se podařilo odchovat v tuzemských zoo. A obě na Svatém Kopečku. Na začátku září se tu chovnému páru Silvin a Pia narodila samička. "Zpočátku o ní matka nejevila zájem, takže jsme museli zasáhnout. Vysadili jsme malou matce na hřbet a ona si naštěstí uvědomila svou roli," popsala první okamžiky malé mravenečnice ošetřovatelka Hana Dostálová. Druhé mládě ale bere Pia s daleko větším klidem. "Zatímco před rokem se od malé Safiry ani nehnula a nevylezla bez ní z boxu, teď se jde klidně nažrat a nechá malou, ať si pláče, nebo ať za ní přijde sama," usmívala se Dostálová.

Mravenečníci velcí obývají pastviny a lesy Střední a Jižní Ameriky. Právě jejich likvidace decimuje i populaci mravenečníků, kteří jsou nyní označeni jako zranitelný druh. Živí se drobným hmyzem, obzvlášť mravenci a termity, ke kterým se dostává pomocí svých ostrých drápů. "My tady termity nemáme, takže dostávají speciální kaši, která obsahuje třeba hmyzí přísadu nebo rozemleté vepřové srdce," přiblížila Dostálová.

Mravenečník v dospělosti dosahuje úctyhodných dvou metrů a může být nebezpečný i pro mnohem větší zvířata. Když se ocitne v nebezpečí, postaví se na zadní a rychle seká svými mohutnými drápy. Známy jsou i případy, kdy mravenečník usmrtil člověka.
Než malá samička ze Svatého Kopečka doroste do velikosti svých rodičů, bude to trvat hodně dlouho, dospívají až kolem tří let. Jméno zatím malá mravenečnice nemá, zahrada plánuje, že ho získá až od kmotra.
Olomoucká zoo chová mravenečníky velké od roku 2004, kromě nich má i jejich menší příbuzné mravenečníky stromové.