V celé Evropě chová medojedy pouze šest zoologických zahrad, z toho hned tři nalezneme v Česku. Ve volné přírodě bychom se s medojedy potkali nejen v Africe, ale také v částech jižní Asie. Jsou aktivní převážně v noci a samci mívají oproti samicím až dvojnásobnou váhu. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale také při napadení, kdy se díky ní, podobně jako medvěd malajský, dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180°. Svalnaté přední končetiny má obdařené drápy dlouhými až 5 cm. Pomocí nich dokáže během pár minut vyhrabat díru velkou tak, že ji může použít jako svůj úkryt.

Kromě toho, že je medojed poměrně inteligentní zvíře, tak je také velmi nebojácný a silný. Jsou známé případy, kdy zaútočil i na několik lvů. Do skladby jeho jídelníčku ve volné přírodě patří i smrtelně jedovatí hadi - zmije útočná či kobra. Pokud ho paralyzují jedem, medojed sice na pár minut upadá do stavu podobajícího se smrti, ale většinou uštknutí přežije. "Je to je všežravec, loví ptáky, plazy, savce, nepohrdne mršinou, pochutná si i na ovoci a má rád med. U nás v zoo je pro něj zatím největší pochoutkou drůbeží maso ve všech podobách, případně morčata", doplnila Iveta Gronská, mluvčí Zoo Olomouc.