Inventura zvířat v olomoucké zoologické zahradě, která se každoročně uzavírá k 31. prosinci, ukázala, že v zoo žilo v tento den přesně 1725 zvířat v 349 druzích. Do tohoto počtu patří samozřejmě i ryby a různé druhy bezobratlých živočichů, například obyvatelé mořských akvárií sasanky a živí koráli. Ve srovnání s předchozím rokem pět druhů ubylo, ale o 158 se zvýšil počet chovaných kusů zvířat.

"Uživit takové množství strávníků stojí hodně peněz, a tak jistě nikoho nepřekvapí, že částka, která ročně připadá na nákup krmiv pro zvířata, se pohybuje kolem pěti milionů korun," prozradila mluvčí olomoucké zoo Hana Labská. "Každý den projí chovanci zoo částku 13 500 korun. Jako každoročně byla i vloni největší částka vynaložena na nákup masa a ovoce. Masa hovězího, koňského a skopového, takzvaného na kosti, zkonzumovala zvířata za jeden milion korun. K tomu je potřeba ještě připočítat vepřovou, drůbeží a hovězí svalovinu v hodnotě 375 tisíc korun. Dále je pro trávení masožravců velmi důležité požírat zvířata celá, to znamená v kůži nebo peří i s vnitřnostmi. Tím pádem k již jmenovanému přibývá další položka za nákup krmných králíků, hlodavců a křepelek v částce 430 tisíc korun," vypočítala Labská.
Co se týče ovoce, které tvoří hlavní krmnou složku u poloopic a opic, ale rádi si na něm pochutnají také hrošíci liberijští, žirafy a třeba i všežravé šelmy nosálové, přišlo zoologickou zahradu na 940 tisíc korun.
Třetí nejvyšší částka pak byla vynaložena na nákup granulí. Speciální zoogranule pro kopytníky stály vloni 682 tisíc korun. "Granulemi se však krmí i řada druhů ptáků chovaných v zoo a ti jich spotřebovali za 210 tisíc. Důležitou součástí jídelníčku býložravců je samozřejmě seno. Nakoupeno a zkrmeno ho bylo za 140 tisíc korun," zmínila mluvčí zoo.
Zajímavá je podle ní také částka 400 tisíc korun za nákup hmyzu. Moučnými červy, sarančaty a šváby se doplňuje jídelníček drápkatým opicím, kotulům veverovitým, ale třeba i psovitým šelmám fenkům a některým druhům plazů a ptáků.

"Minulý rok se podařilo sehnat za příznivých finančních podmínek lišejník z Finska. Byl přidán do krmné dávky pro soby. Lišejník obsahuje celou řadu látek příznivě působících na trávení i imunitu jejich organismu. Mezi nejdůležitější účinné látky patří slizy lichenin a izolichenin, lišejníkové kyseliny, vitamín A a jód. Slizové látky ochraňují sliznice hltanu a trávicích orgánů, především žaludku. Lišejníkové kyseliny povzbuzují činnost trávicího traktu a tím i chuť. Přispívají k lepší látkové přeměně. Tyto kyseliny mají také výrazný antibiotický účinek proti celé řadě druhů bakterií, čímž přispívají k léčbě zánětlivých onemocnění ústní dutiny, hltanu a trávicí soustavy. Pomáhají při průjmech, žaludečních a střevních katarech. Kyselina protolichesterinová má tuberkulostatický účinek," vysvětlila Hana Labská.
Jak dále uvedla, další náklady byly vynaloženy na nákup mléčných výrobků (79 tisíc), vajec (50 tisíc) a speciálních gelů v prášku, které doplňují jídelníček drápkatým opicím (16 tisíc). "Dobrou kondici a zdravotní stav zvířat pomáhají udržet také vitamíny, kterých bylo zvířatům dopřáno v hodnotě 15 tisíc korun," dodala mluvčí.
Náklady na krmiva se podařilo ve srovnání s loňským rokem snížit a to díky sponzorům z řad výrobců krmiv, kteří svůj sponzorský dar poskytli v podobě naturálií. "Značná část nákladů na krmiva je hrazena také z dotace ministerstva životního prostředí, které takto podporuje v zoologických zahradách chov zvířat v přírodě ohrožených vyhubením, zařazených do evropských záchranných programů," uzavřela Hana Labská.