Zatímco většina z nás v pondělí 8. září vstávala do práce, ona právě slavila svůj největší sportovní úspěch. V Česku bylo necelých šest hodin ráno, když se koulařka Eva Kacanu z AK Olomouc stala v Pekingu paralympijskou vítězkou v novém světovém rekordu.

Kacanu se podařilo posunout světové maximum svým posledním pokusem v soutěži, kterým poslala kouli do vzdálenosti 6,73 metru. Předchozí rekord byl o osm centimetrů kratší a platil osm let. "Původně jsem přitom ve finále vůbec házet nechtěla, protože jsem měla zlato jisté už díky svému prvnímu pokusu z kvalifikace, kterým jsem si zlepšila osobní maximum," vypráví Kacanu. "Jenže potom jsem si to rozmyslela, i když mi už chyběla koncentrace. Podle toho taky vypadaly první dva finálové pokusy. Při tom posledním vůbec nevím, kde se to ve mně vzalo. Řekla jsem si jen v duchu, leť si, a najednou z toho byl světový rekord," vzpomíná Kacanu.

Pro třiačtyřicetiletou atletku s řeckými kořeny je paralympijské zlato sedmou medailí z velkých sportovních akcí. "Z předchozí paralympiády v Aténách mám stříbro. Získala jsem i titul mistryně světa, jen evropská zlatá medaile mi chybí," mrzí trošku Evu Kacanu, která za AK Olomouc nejen závodí, ale v klubu působí i jako funkcionářka. "Pomáhám hlavně organizovat závody handicapovaných sportovců. V roce 2010 bude Olomouc hostit mistrovství světa vozíčkářů, na to se všichni hodně těšíme," říká Kacanu.
Sympatická koulařka začala sportovat až poté, co skončila na vozíčku. "Předtím jsem byla dokonce osvobozena z tělocviku," směje se s odstupem času. "Jsem po rodičích Řekyně a svůj temperament jsem nejprve zkoušela uplatnit v tenisu. Až poté jsem se dostala k atletice, které jsem se nejprve bála, protože jsem si myslela, že se jedná o bradla či kruhy. Házet jsem začala v roce 1997 a posledních sedm let jsem v české reprezentaci," zmínila zlatá paralympionička.

Ta před odjezdem do Pekingu se zlatem vůbec nepočítala. "Chtěla jsem být do pátého místa. Samozřejmě jsem toužila po umístění na bedně, ale spíš jsem si říkala, že by třeba mohl vyjít bronz. V závodě nás po sloučení tří kategorií startovalo patnáct, přičemž o čtyřech soupeřkách jsem věděla, že jsou to mé hlavní konkurentky, a další tři jsem vůbec neznala a netušila, co od nich čekat. Zlatá medaile tak pro mě byla obrovským překvapením," raduje se z úspěchu ještě teď Eva Kacanu.