Ekologické Hnutí Duha je pro mě tak trošku zvláštní organizace. S jeho názory a stanovisky obvykle mohu v zásadě souhlasit. Jenže právě pouze v té zásadě. Praktická východiska z ní už máme většinou zcela jiná. Stejně jako v nejnovější veřejné diskusi o budoucnosti parkování u zoo na Svatém Kopečku.

Naposledy mě olomoucká pobočka Hnutí Duha přiměla k polemice, když se razantně postavila proti rušení nočních autobusových linek. Iniciativa jistě bohulibá, jenže rozhněvaní aktivisté se zaštiťovali především lidmi, kteří se chtějí dopravit domů po nočních radovánkách typu plesů, diskoték či jen posezeních s přáteli v restauraci (argument o návštěvnících divadelních představení neberu, Wagnerovy Nibelungy Moravské divadlo ve svém repertoáru nemá). A takoví přece mohou využít služeb taxíků, když už si nechtějí provětrat hlavu noční procházkou. Poloprázdné noční autobusy jsou celkem drahá záležitost a opravdu nevím, proč by na ně měl doplácet městský rozpočet, z nějž se dá pořídit něco jiného, třeba čistější ulice nebo více cyklostezek a odpočinkových zón.
Abyste mi rozuměli, stejně jako Hnutí Duha jsem velkým zastáncem hromadné dopravy. Soukromý motorismus by podle mě měl být setsakra drahým koníčkem. A když už ne absolutně, tak tedy aspoň relativně, ve srovnání s alternativami nabízenými veřejnou dopravou. Ideální stav nastane, až každý z nás raději pro cestování zvolí levný, čistý a dostupný vlak či autobus, než by se draze a nepohodlně přepravoval vlastním vozem.
Jenže pohodlného, sádlem ztěžklého měšťana s vlastní škodovkou do městského autobusu bičem nenaženeš. Ani tím zeleným. A jsme u problému nového parkoviště na Svatém Kopečku. Hnutí Duha je proti. Zbytečně by podle něj se kácelo a betonovalo a navíc se dá vše řešit větším počtem autobusů MHD, případně razantním snížením až úplným zrušením jízdného.
Bojím se však, že to nepomůže. Dnešní člověk je zmlsaný. Zkomplikujte mu přístup k atrakci byť jen tím, že mu neumožníte parkovat hned u ní, a vybere si jinou. Místo obdivování svatokopeckých zvířátek stráví volné odpoledne třeba stále oblíbenější "turistikou" v nákupních centrech, nebo prostě pojede o dům dál, třeba do zoo v Lešné.
Turistický průmysl (ohavné, ale bohužel krutě pravdivé slovní spojení) má své tvrdé zákonitosti. A olomoucká zoologická zahrada do něj patří, v regionu je jen málo navštěvovanějších objektů. Nebudou-li místa pro parkování a další vymoženosti, nebudou ani turisté. Zvířátka pak můžeme prodat do Německa, nebo třeba sníst, zaměstnance zoo propustit a spolu s drobnými podnikateli v jejím areálu připravenými o klientelu poslat na úřad práce. Pak už věru parkoviště nebude potřeba.
Ideály Hnutí Duha chápu. Jeho členové požadují, abychom se my všichni chovali k životnímu prostředí ohleduplně, ekologicky, abychom šetřili zdroje a chránili přírodu. Nic proti tomu. Jen by to chtělo méně dogmatismu a více ohledů na realitu. K ideálu se totiž nejvíce přiblížil létající švec Jíra z bohužel poslední vydařené pohádky režiséra Trošky. Nepotřeboval silnice, nesmrděl a nechlastal naftu. Jenže neexistoval.