V čase velkých vědeckých objevů, technických vymožeností a netušených možností překvapí veřejnost relativní drobnost, jež spatřila světlo světa zásluhou pracovitosti, píle a nadšení jednoho nebo několika kultivovaných osobností, které se rozhodly uchovat lidské paměti z odkazu minulosti alespoň něco z toho, co patří k dochovanému dědictví minulosti. Takovou "drobností" je i čtyřiadvacetistránkový informativní bulletin označený titulem Poutní kostel v Cholině.

Autorem textu je olomoucký knihovník, bibliofil a publicista Bohuslav Smejkal, jehož vážou k Cholině rodinné kořeny a jehož znalosti o nejstarším poutním místě na Hané postupně nabíraly na inspirativní síle, jež dozrála po objevení v roce 1996 uloupené soše cholinské Madony ve Vídni k rozhodnutí sepsat a vydat drobnou publikaci věnovanou této sakrální stavbě, jejím uměleckým hodnotám a duchovnímu odkazu. Autor navázal na publikaci P. Františka Ševčíka z roku 1899, prostudoval archivní dokumenty a dostupné prameny. Jeho úsilí se setkalo s porozuměním v římskokatolické farnosti Cholina, která se také zasloužila o vydání zpracovaného díla.
Autor všechny poznatky shrnul do pěti kapitol. Nejobsáhlejší z nich je úvodní část s názvem Cholina – obec a kostel. Jsou v ní shrnuty dějiny obce i kostela od první zmínky z roku 1141 až po dnešek. Zaznamenány jsou pohnuté události z doby třicetileté války a války pruské, ale i mor v 60. letech devatenáctého století a obě světové války v minulém století. Těžiště informací spočívá v podrobném popisu vývoje chrámu Nanebevzetí Panny Marie, jemuž je bulletin věnován.
Druhá kapitola přibližuje okolnosti, za nichž došlo k uctívání sochy jako symbolu milostnosti udělované prosebníkům. Tato tradice vznikla v roce 1637 a případy "vyslyšení" byly zaznamenávány do farní kroniky. Součástí této kapitoly jsou i informace o odcizení sochy v roce 1996 a její objevení a vrácení v lednu tohoto roku. Sochu po návratu restaurovala akademická malířka Miroslava Trizuljaková.
O osudech sochy v době odcizení pojednává třetí kapitola s názvem Madona v rukou překupníků. V této kapitole jsou i detaily o zajištění sochy u vídeňského starožitníka. Cena sochy byla v roce 2006 stanovena na čtyři miliony korun. Renovovaná socha byla reinstalována v chrámu 1. února 2009. První poutní slavnost s obnovenou madonou se konala 16. srpna 2009. Je obdivuhodné, s jakou pohotovostí byl vydán spisek, který toto dění tak přesvědčivě mapuje.
Závěrečné kapitoly přinášejí charakteristiky movitých památek cholinského kostela a nemovitých památek v jeho blízkosti. Přílohy informují o farářích cholinské farnosti v letech 1785 - 2009 a obsahují i soupis literatury a textů o Cholině a tamním kostele počínaje Topografií Moravy z pera Gregora Wolného až po dnešek.
Vydaná publikace je bohatá podrobnou a prakticky všeobsáhlou fotografickou dokumentací, která je dílem Bohuslava Františka Červinky, jenž se v posledních třech letech stal čelným olomouckým fotografem-dokumentaristou. Jeho dvě desítky snímků snesou nejpřísnější kritéria. K výzdobě byla použita i kresba Madony olomoucké malířky Vladimíry Stratilové a snímek restaurované Madony pořízený objektivem Miroslavy Trizuljakové. Dílo Bohuslava Smejkala vytiskla Tiskárna Václava Křupky v Mohelnici.