Máte doma počítač? Žijete v homosexuálním svazku? Splachuje vám záchod? A jak dlouho vám trvá cesta do práce? To jsou povinné otázky, na které přinese odpovědi sčítání lidu v příštím roce. Statistikové se na nová data třesou a těm, kteří je neposkytnou, hrozí vysokou pokutou. Už teď proti sčítání někteří protestují. Proč bychom si měli nechat stát lézt do soukromí? znějí rozhořčené hlasy. Nic jim neřekneme! volají stateční občané, kteří hodlají vzdorovat zlému státnímu aparátu. Jako by dnes ještě něco jako soukromí existovalo.

Sčítání lidu je prastará záležitost. Už staří babylonští vládci si nechávali sečíst obyvatelstvo a jejich majetek, neboť chápali, že bez aktuálních dat je vláda slepá. Chápala to i Marie Terezie, Franz Josef, Masaryk, Gottwald i Husák, a chápou to i vládci dnešní, ať už sedí v Praze nebo Bruselu. Vládci potřebují grafy, statistiky, přehledy. A stejně jako před šesti tisíci lety i dnes se někteří poddaní bouří. Je to pochopitelné. Když nevědí, co všechno mám, těžko mi to vezmou. Když ale přiznám, že mám uskladněno deset tun obilí, a král dostane chuť na čerstvý chleba, může poslat biřice a obilí mi sebrat. Ale dnes?
"Já ten papír dám rozhodně do tříděného odpadu a pokusím se odolávat pokutě, na kterou bych neměl, protože nemám ani na chleba, natož pak na sankci za maření jejich špízlování v můj neprospěch," píše v naší diskuzi pod článkem o sčítání čtenář s přezdívkou Alli. Statečný hoch, jistě se bojí o svoje obilí, ze kterého by vládci napekli chleba pro cizí. Tak tomu ale není. Na obilí se už nikdo neptá a co se týče majetku, chtějí statistikové vědět, jestli Alli záchod splachuje pomocí splachovadla nebo vědra, zda jeho obydlí má základy či podvozek a jestli dotyčná vila či maringotka disponuje připojením k internetu. Vskutku informace, které Alliho zbaví pracně vybojovaných svobod a stojí mu za riskování desetitisícové pokuty. Taky informace vztahující se ke konkrétní osobě jsou z ranku přísně tajných. Dosažené vzdělání, zaměstnání, rodinný stav...
Těžko říct, k čemu budou statistikům doplňující otázky typu: jak dlouho vám trvá cesta do práce či právě onen údaj o druhu toalety. Minimálně to bude zajímavé a proč se na to v rámci sčítání nezeptat? Věřím, že článek, ve kterém napíšeme, že v Olomouci má pět procent domácností suché WC a na kole jezdí do práce třetina obyvatel, přiláká i Alliho. Stejně jako článek o tom, kolik hříšníků, kteří odmítli vyplnit dotazníky, navštívili exekutoři.
"Na mě si nepřijdou, povinně! A co svoboda?" rozhořčuje se ve stejné diskuzi jakýsi Ciryl. (Ano, skutečně nápaditá záměna tvrdých a měkkých znaků). Tak nevím. Daleko citlivější údaje než je používaný druh záchodu dobrovolně každodenně sdělujeme na internetu. Soukromí se zříkáme dobrovolně. Milý Alli, Ciryle a další: až budete vládce zajímat, párkrát kliknou a mají vás. Budete konkrétní a budou na vás vědět, nejen na jakém záchodě konáte potřebu, ale i to, kdy jste tam byli naposledy. Při sčítání lidu jste jenom položky. Tady jde totiž jen o čísla, ze kterých někdo sestaví pár grafů. Na lustrování máme jiné orgány. A věřte, že když se své role položky zřeknete, ony orgány se o vás začnou zajímat. Pokud žijete v mezích zákona, jste jim zatím ukradení. Velkého bratra, milí zlatí, poslušní nezajímají.