Létání je věc tak běžná, že nás sotva napadne se nad ní pozastavovat více než nad jinými vymoženostmi dnešního světa. Na málokterém odvětví se však dá tak názorně demonstrovat technický pokrok, jako na létání. Olomouc hrála v první polovině minulého století v zápasu o dobývání oblaků významnou roli. Začala se odvíjet přesně před sto lety, kdy místní obyvatelé poprvé spatřili opravdový avion. 21. srpna 1910 s ním na Hanou přiletěl legendární Jan Kašpar.

Jan Kašpar vzlétl přesně před sto lety

Je neděle, 21. srpna 1910. Na olomoucké radnici sedí německý primátor Karl Brandhuber, na vídeňském trůně dožívá stařičký mocnář František Josef I., týmž městem se potlouká jednadvacetiletý výrostek Adolf Hitler a sní o kariéře malíře. Nikdo ještě netuší, že zdánlivý klid počátku století bude brzy brutálně rozryt zákopy první světové války. V srdci Hané však dnes klidno rozhodně není. Přes odpor místních německých obyvatel celý den proudí davy lidí na neředínské cvičiště. Láká je podívaná, jakou ještě nezažili. Už v pátek totiž do Olomouce dorazil inženýr Jan Kašpar, první a tou dobrou jediný český aviatik. V neděli vpodvečer se má před zraky diváků vznést ve svém Blériotu. První letecká přehlídka na Moravě nakonec do Neředína přiláká třicet tisíc lidí, převážně české národnosti. Není to pro ně jen zábava, ale i vlastenecká povinnost. Jsou hrdi na to, že prvním letcem v Olomouci je Čech a žádný cizák.
Kolem šesté vytáhnou mechanici Blériot před narychlo postavený hangár a o chvíli později se objeví i sám Kašpar. Poslední přípravy a zachvíli už se stroj ze dřeva a plátna odlepuje od země. Kašpar zakrouží nad diváky, záhy však zjistí, že ho zlobí směrovka, a havárii rozhodně riskovat nechce. Po šesti minutách tedy Blériot opět dosedá na zem. Diváci jsou přesto nadšeni a ovace neberou konce.

Od Kašpara až k dnešku

Vzletem Jana Kašpara začala před sto lety první kapitola olomouckého létání. Ty další na sebe nenechaly dlouho čekat. Vojenské letiště vzniklo na místě někdejšího cvičiště v Neředíně hned po skončení první světové války a hrálo významnou roli ve vývoji československého letectva. Během nacistické okupace využívala letiště Luftwaffe, po válce začalo ztrácet na významu. Moderní proudová letadla tu již přistávat nemohla, proto bylo využíváno jako cvičné, působil tu i aeroklub. Další okupace, tentokrát sovětská, znamenala pro letiště radikální změnu. Civilní provoz se musel odstěhovat a na dvacet let se zde usadily vrtulníky. Po roce 1989 byl civilní provoz opět obnoven, v současné době funguje letiště jako mezinárodní, přistávat tu však mohou pouze menší letadla.

Hrdinové umírají zapomenutí

Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích. Miloval techniku a když v roce 1903 poprvé vzlétli bratři Wrightové, rozhodl se jít v jejich stopách. S bratrancem Evženem Čihákem se pustí do stavby stroje vlastní konstrukce, pokus o první let však skončí havárií - Kašpar se nedokázal odlepit od země, sjel do příkopu a letoun rozbil. Tou dobou už létání zažívá rozmach, francouzský konstruktér Louis Blériot se svým strojem přeletěl kanál La Manche. Jan Kašpar neváhá a v zimě 1910 se vydává do Paříže, kde od Blériota jedno letadlo kupuje. V dubnu s ním poprvé odstartuje a stane se tak prvním českým pilotem. Stroj Blériot XI představí Kašpar v řadě měst. Později podle něj postaví i svůj vlastní letoun a stanoví s ním řadu rekordů.

Kašparovu leteckou kariéru přerušila první světová válka. Létání pověsil na hřebík. Útrapy války a následná euforie ze získání svobody dala národu na někdejšího hrdinu zapomenout. Kašpar se zadlužil, trpěl duševními poruchami a ocitl se zcela bez prostředků. 3. března 1927 ho našli mrtvého. Spáchal sebevraždu. Jen o dva měsíce později vzlétne v New Yorku Charles Lindbergh a přeletí Atlantik...

Blériot se vrátí

Slavný Blériot XI z nebe nezmizel, přestože od doby, kdy se poprvé vydal k oblakům, uplynulo už více než sto let. Pro svou jednoduchou konstrukci se stal vyhledávaným pro celou řadu leteckých nadšenců, kteří dodnes po celém světě staví více či méně zdařilé repliky. Jan Kašpar se tak symbolicky po sto letech na Hanou vrátí. Už 11. září se stane hlavním lákadlem olomouckého leteckého dne přesná kopie Kašparova stroje. A návštěvníci ji uvidí i ve vzduchu. Zapomenutý průkopník létání se tak dočká uznání, které by ho jistě potěšilo.