Rekonstrukce zámku v Čechách pod Kosířem zahájená vloni v říjnu byla podnětem pro vyklizení historického mobiliáře, který se v interiéru této významné kulturní památky z první poloviny 19. století nacházel. Při této práci narazili odborníci i na jeden utajený skvost: obraz barokního mistra Petra Brandla, jehož hodnota může dosahovat až několik desítek milionů korun.

"Z původního vybavení zámku v Čechách pod Kosířem se na místě sice nedochovalo mnoho, protože od padesátých let minulého století až do roku 2006 využívala upravené zámecké prostory zvláštní internátní škola a část jižního křídla zaujímala Pamětní síň Josefa Mánesa, avšak i to málo, co bylo převezeno do našich depozitářů, přineslo překvapivé zjištění. Díky uzavřenosti a omezené přístupnosti interiéru zámku v průběhu druhé poloviny dvacátého století zůstával v prostoru domácí kaple skryt a doposud nepovšimnut skutečný umělecký klenot. V oltářním obraze, jímž je olej na plátně o rozměrech 184 krát 107 centimetrů, bylo totiž rozpoznáno dosud neznámé dílo jednoho z nejpřednějších malířů českého baroka Petra Brandla," uvedl Břetislav Holásek, ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci, které je od roku 2008 správcem zámeckého areálu. Ten je v současnosti majetek Olomouckého kraje, který jej ve zdevastovaném stavu převzal od státu a postupně jej rekonstruuje.
Autor zhruba šedesáti dochovaných pláten Brandl (1668 - 1735) byl podle Holáskových slov ve své době nejžádanějším malířem v českých zemích. Za jeden jeho obraz se dal pořídit měšťanský dům na náměstí v Praze. "Současná peněžní hodnota objeveného díla je těžko vyčíslitelná, může se pohybovat v rozmezí pěti až šedesáti milionů korun. Takový obraz je totiž prakticky neprodejný a jako národní kulturní památka nesmí být vyvezen do zahraničí," vysvětlil ředitel muzea.

"Barevná skladba, práce se světlem, motivy jednotlivých figur, stejně jako působivý rukopis nedávají pochyb, že jde o vlastnoruční Brandlovu práci. Typologie tváří přejatá z benátského malířství konce sedmnáctého a začátku osmnáctého století potvrzují umělcovo dokonalé ovládnutí této manýry tak, jak ji známe z jeho dalších děl," řekl historik umění Tomáš Valeš z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, jenž obraz autorsky určil. "Na plátně je zachycen ikonograficky pozoruhodný motiv Zvěstování sv. Anně, který bývá většinou součástí širších mariánských cyklů. V Brandlově díle je dosud známý obraz sv. Jáchyma a Anny z roku 1716 s obdobným námětem nacházející se dnes v kostele Panny Marie Vítězné v Praze na Malé Straně. Nově objevené plátno se však od něj v několika důležitých bodech zásadně odlišuje. Je koncipováno především jako figurální kompozice s potlačením architektonické složky, která je podstatná u obrazu v kostele Panny Marie Vítězné. Dominantní úlohu má tak klečící sv. Anna doplněná postavami sv. Jáchyma a také sv. Zachariáše a Alžběty. Záhadou zůstává původ díla, nicméně se v otázce provenience nabízí možnost spojit ho s dnes ztraceným obrazem sv. Rodiny, respektive sv. Anny, který zdobil epištolní stranu kostela Panny Marie Na Louži v Praze na Starém Městě, odkud byl nejspíše prodán před zbořením chrámu v roce 1791. Znalec Brandlova díla, historik umění Jaromír Neumann datoval toto nezvěstné plátno do let 1712 až 1718, přičemž časnější dataci je možné vztáhnout na nově objevený obraz, který by tak předcházel známějšímu plátnu z kostela Panny Marie Vítězné," doplnil Valeš.

Další osudy díla, jež jistě nemalou měrou přispěje k obohacení dosavadního poznání Brandlovy tvorby, zůstávají zatím nejasné. Přesto byla vyslovena domněnka, která jej uvádí do kontextu s významnou osobností pražské osvícenské společnosti pozdního 18. století. "Obraz může pocházet ze soukromé kolekce Františka Josefa Sternberga (1763 - 1830), dědečka majitele zámku v Čechách pod Kosířem, hraběte Augusta Alexandra Silva-Tarouca (1818 - 1872). František Josef Sternberg byl jedním ze zakladatelů Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze, předchůdkyně dnešní Národní galerie, který na tři sta obrazů ze své soukromé sbírky zapůjčil právě této instituci, a podílel se i na vzniku Vlasteneckého muzea v Čechách, dnešního Národního muzea. Jeho vnuk hrabě August Alexandr Silva-Tarouca v padesátých letech devatenáctého století inicioval v Čechách pod Kosířem dostavbu východního křídla zámku s pozdější kaplí. V této souvislosti si získání Brandlova obrazu, zatím hypoteticky, spojujeme s osobou Josefa Mánesa," podotkla kurátorka sbírky obrazů Vlastivědného muzea v Olomouci Markéta Doláková.
Na život i tvorbu Josefa Mánesa (1820 - 1871) měly kontakty s rodinou Silva-Tarouců a pobyty na jejich rodovém sídle v Čechách pod Kosířem, doložené od konce 40. let 19. století do roku 1870, velký vliv. Ze známých prací právě zde vznikly Líbánky na Hané (1849) nebo cyklus akvarelů Život na panském sídle (1856). Kromě portrétování členů rodiny podával Mánes doporučení ke koupi uměleckých děl a podílel se na finální podobě některých nově budovaných objektů v přilehlém parku či úpravě samotného interiéru zámku. "Jisté indicie naznačují, že se Josef Mánes v první polovině padesátých let devatenáctého století účastnil výběru obrazů z dědictví po Františku Sternbergovi, tou dobou zapůjčených pražské obrazárně. Mezi vytipovanými díly, která byla poté odvezena do Čech pod Kosířem, se objevovala jména známých barokních mistrů. Některé z těchto obrazů pak s velkou pravděpodobností ozdobily zámecké interiéry," dodala Doláková.
Barokní skvost, který po dlouhá desetiletí zůstával skryt zrakům veřejnosti, hodlá Vlastivědné muzeum v Olomouci představit na výstavě, kterou připravuje na jarní měsíce roku 2014. "Na této výstavě bychom chtěli předvést některá další Brandlova díla, která bychom si pro tuto příležitost vypůjčili z Národní galerie. Naše muzeum samozřejmě žádný jeho další obraz ve svých sbírkách nemá," konstatoval Břetislav Holásek, který by rád sehnal finanční prostředky na důkladný restaurátorský průzkum obrazu. Co s ním bude dál, ještě přesně neví ani on. "Dílo by mělo být navráceno zpět na zámek v Čechách pod Kosířem. Jestli však zde bude běžně přístupné veřejnosti, je i z bezpečnostního hlediska otázkou," uzavřel ředitel Vlastivědného muzea.