Skladbami Bacha a Vierneho byl včera slavnostně zahájen 41. ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci. Přes jisté problémy související s hospodářským útlumem doma i ve světě se ukázalo, že moudří pořadatelé jsou schopni připravit Olomoučanům silný kulturní zážitek, aniž by rezignovali na náročnost, jež se k tomuto festivalu od jeho zahájení po srpnové invazi váže.

Předpokladem úspěchu bylo posoudit a docenit domácí umělce a dát jim prostor k uplatnění. V tomto smyslu se ukázal jako nedocenitelný dramaturg Antonín Schindler, jehož nabídku ke koncertování v úvodním večeru přijala pražská umělkyně Irena Chřibková, titulární varhanice baziliky sv. Jakuba v Praze, nositelka řady ocenění na prestižních soutěžích v zahraničí. Velkou inspiraci pro její uměleckou dráhu znamenal studijní pobyt v Paříži, kde kromě virtuosity nabyla i schopnosti vniknout k jádru francouzské varhanní tvorby a interpretovat ji v jejím fenomenálním duchu. To prokázala v úvodní, posluchačsky náročné Symfonii č. 2 e moll, op. 20 Francouze Louise Vierneho, v níž zejména druhá a závěrečná pátá část zazněly zcela suverénně a přes velkou náročnost podmanivě.
Následující Bachův Koncert a moll, BWV 592 byl skladbou laskavou a spádnou a mohl působit jako balzám na duši posluchače. Její vstřícná melodičnost s lyrickým podtextem naplnila chrám už po staletí obdivovaným skladatelovým géniem. I laik poznal, proč se vlastně žádný koncert s výjimkou speciálně komponovaných autorských večerů bez Bacha neobejde.
Překvapením večera se ale nakonec stala závěrečná interpretace Symfonie č. 3 F dur, op. 33 pro varhany, žestě a tympány. Nástrojové obsazení není nahodilé, spíše koresponduje s Mistrovým psychickým naturelem, v němž dominovala inklinace k zásadovosti, jednoznačnosti a otevřenosti. Žestě a tympány nepůsobily osudově, ale oslavně, jako by přitakávaly absolutní hodnotě „nebes“. Dobrý pozorovatel měl příležitost sledovat na filmovém plátnu kultivovanou spolupráci Ireny Chřibkové a Petra Šumníka a docenit preciznost jejich kooperace. Skladba je příkladem trvalé gradace, která povznášela. Aplaudování početného publika bylo vyjádřením upřímného obdivu.
Začátek festivalu byl velmi slibný.