Malí pacienti olomoucké onkologie dostali dnes dárek. Šek na padesát tisíc korun od společnosti Zentiva, za které jim nadace Šance, která se stará o zvelebování oddělení, nakoupí do pokojů nové počítače, televizory či DVD přehrávače. Nemocné děti totiž na onkologii často musí zůstat i několik měsíců.

Přestože z lékařského hlediska mají tu nejlepší možnou péči, potřebují malí pacienti, hospitalizovaní na dětské onkologii v olomoucké nemocnici mnohem víc. Díky penězům drobných dárců i firem se v uplynulých letech podařilo vytvořit pro děti, které často na oddělení tráví několik měsíců, téměř domácí prostředí, které jim pomáhá v léčbě. Na stěnách jsou barevné obrázky, všude je spousta hraček a děti tak mnohem snáze překonávají útrapy dlouhé léčby. Dnes dostaly dárek od společnosti Zentiva, šek na padesát tisíc korun. "Vyrábíme léky, proto je pro nás podpora zdraví hodně důležitá. Vybrali jsme jeden z našich nejprodávanějších produktů, Celaskon, a z každé krabičky prodané od prosince do února jsme dvě koruny věnovali na tento projekt," vysvětlil šéf komunikace společnosti Zentiva Libor Kytýr. Celaskonu se prodalo sedmdesát pět tisíc krabiček, což projektu vyneslo sto padesát tisíc korun. "Rozdělili jsme je rovným dílem mezi dětské onkologie v Motole, brněnské fakultní nemocnici a v Olomouci," přiblížila manažerka Kateřina Drhová, která s nápadem na kampaň přišla. "Onkologicky nemocné děti mě napadly okamžitě, když jsme se rozhodli něco uspořádat," zmínila.

Dar ve výši padesáti tisíc korun použijí na oddělení k takzvané humanizaci. Co to je vysvětluje lékař Zbyněk Novák: "Děti tu tráví týdny a měsíce, zejména ty, které jsou na lůžku, nemají moc jiných možností než se dívat na televizi nebo komunikovat přes počítač. Technika se proto neustále používá a kromě toho že zastarává se také hodně opotřebovává. Část peněz proto určitě půjde na nákup nové," řekl Novák. Olomoucká dětská onkologie je v republice unikátem. Umožňuje totiž rodičům a příbuzným, aby se spolu se svými dětmi nastěhovali do nadstandardně vybaveného nemocničního pokoje a trávili s nimi 24 hodin denně. "Přispívá to k pohodě dětí, není to pro ně tak cizí, když s sebou mají maminku, tatínka nebo třeba i prarodiče," naznačila staniční sestra Eva Hůlková.

Dětí je na oddělení většinou kolem deseti, ročně přibude patnáct až dvacet pacientů. "Od osmdesátých let, kdy se změnila léčba, dosahujeme velmi dobrých výsledků. Posledních patnáct let se dá říct, že se vyléčí až devadesát procent pacientů. Záleží ale také na druhu onemocnění," uzavřel Zbyněk Novák.