Píše se rok 1507 a německý kartograf Martin Waldseemüller dokončuje přelomovou nástěnnou mapu. Je to pravděpodobně úplně první mapa, která zobrazuje náš svět takový, jaký je. Velmi přesně je zde znázorněna zeměpisná šířka a délka, jako vůbec první mapa označuje nově objevený kontinent Amerikou. Pokud si člověk uvědomí velmi omezené množství informací, které měl kartograf k dispozici, je přesnost tohoto díla i dnes těžko pochopitelná. Navíc v mapě jsou přesně zakresleny i dosud nenavštívené a neprobádané části nového kontinentu. Je třeba zdůraznit, že v roce vydání ještě velká část světa ani nemá tušení o objevení nového kontinentu a většina lidí věří, že Země je placatá. Koneckonců, až za téměř století bude pro své názory upálen Giordano Bruno. Jedním z možných vysvětlení je, že kartograf vycházel i z 1 300 let starého díla egyptského geografa Ptolemaia a z dalších, dnes již nedochovaných, map dávných civilizací.

Fakta a zajímavosti

Waldseemüllerova mapa se skládá z celkem dvanácti dřevořezů, které byly přílohou ke kartografově kosmografii Cosmographiae Introductio. V ní je i částečně vysvětlen původ označení nového kontinentu, který je dán špatnou interpretací dopisů Ameriga Vespucciho, kterého kartograf mylně považuje za objevitele kontinentu. Zajímavostí bezpochyby je, že na dalším vývoji map se z velké míry podílel politický tlak mocností tehdejšího světa. V atlase vydaném po šesti letech už název Amerika chybí a v mapě z roku 1516 už dokonce i mizí část Jižní Ameriky a Severní Amerika je propojena do obrovského kontinentu s Asií. Mocnosti logicky nechtěly celému světu ukazovat zisky, které jim objevení Ameriky přinášelo. Mapa byla objevena na zámku Waldburg-Wolfegg v roce 1901, v roce 2003 ji za 10 000 000 USD koupila knihovna amerického Kongresu, kde je při zvláštních příležitostech i vystavována.