Čtvrteční pátý koncert udělal tečku za letošním ročníkem Mezinárodního varhanního festivalu. Jeho finále bylo zasvěceno hudebnímu odkazu Petra Ebena, předního skladatele duchovní orientace. Šlo o koncert, na němž vazba mezi uměním a duchovním zaměřením byla nejvýraznější.

Napomohla tomu i koncertní dramaturgie, která si uvědomila nebývale výraznou propojenost rané produkce gregoriánského chorálu a současné duchovní produkce, která právě v odkazu Petra Ebena získává pro širší veřejnost dosud netušený rozměr a ohromuje objemem i kvalitou.
Gregoriánské sbory a varhanní hudba nabyly u sv. Mořice na kompatibilnosti a programově zcela souzněly. Toho bylo dosaženo především kvalitou interpretů, jimiž se stala Schola gregoriana Pragensis, založená před 22 lety Davidem Ebenem (absolventem oboru dirigování gregoriánského sboru na pařížské konzervatoři) a jím dodnes řízená, a varhaníkem Tomášem Thonem, absolventem AMU v Praze a následně i Pařížské konzervatoře National Rueil-Malmaison v Paříži. Na jejich interpretaci se v tom nejlepším slova smyslu vliv Paříže projevil.

Program závěrečného koncertu, i když se zdál být velmi homogenní, vycházel ze dvou zdrojů. Tím prvním byl skladatelský odkaz Petra Ebena, konkretizovaný prologem k cyklu Labyrint světa a ráj srdce, Requiem z cyklu Faust, tajemství stvoření z cyklu Job či Suita liturgica, tedy duchovně koncipovanými skladbami pro varhany. Druhým byl duchovně spřízněný gregoriánský chorál z 9. až 11. století obohacený o nově objevené skladby ze století 13. až 15. Středověká hudba nepostrádala monumentálnost, což sbor Davida Ebena prokazuje nejen působivou živou interpretací u nás i v zahraničí, ale i nahrávkami oceněnými v mnoha zemích světa.
Tomáš Thon respektoval všechny nuance skladatelova umění a jeho přednes citlivě respektoval i druhý pól večera v podobě unikátního sboru. Pozornému posluchači jistě neunikla vysoká invence, která byla skladateli vlastní již v sedmdesátých letech při komponování Fausta, a která v něm nezeslábla ani na počátku nového tisíciletí, když pracoval na prologu k Labyrintu světa. Tomáš Thon se zhostil svého koncertního podílu velmi dokonale.
Role sboru Schola Gregoriana byla na závěrečném koncertu u sv. Michala vysoká. Pouhých osm pěvců podalo výkon srovnatelný s početným sborem. Žádný hlas nebyl zastíněn, každý z pěvců byl skrytým (a občas i zjeveným sólistou), citlivě bylo zvoleno i aranžmá, produkce, zpěv v kněžišti a na kůru naznačil i hodnotu chrámového prostoru, který se stal pro citlivé posluchače nepřehlédnutelnou. Je dobře, že koncerty duchovního charakteru pamatují i na režii, bez níž by mnohé nebylo optimální.
Festival varhanní hudby Olomouc 2009 skončil. Skončil tak úspěšně, že se stal měřítkem pro přípravu festivalového programu v roce příštím.