Chcete se dozvědět podrobnosti o životě patrona a ochránce českého národa svatého Václava a současně se podívat na různé podoby ztvárnění svatováclavské legendy ve výtvarném umění 15. až 19. století? Pak se přijďte podívat do olomouckého Arcidiecézního muzea, které při příležitosti nedávného svátku české státnosti zasvětilo jednomu z nejoblíbenějších českých světců komorní výstavu v kapli sv. Barbory. Výstava potrvá do konce října.

"Výstava připomíná svatého Václava a historii svatováclavského kultu jednak na informačním panelu, jednak prostřednictvím několika exponátů, které českému zemskému patronovi úctu projevují. V kapli svaté Barbory tak návštěvníci uvidí například berlu se svatováclavským motivem z 19. století, sochu ze 17. století a ukázky starých tisků," přiblížila komorní výstavu historička umění Gabriela Elbelová. Další exponáty se svatováclavskou tematikou přitom nejsou pouze v kapli sv. Barbory, nýbrž jsou rozptýleny i v dalších sálech stálé expozice muzea.
Elbelová připomněla, že počátky kultu sv. Václava v Olomouci se dají vystopovat v dávné historii. Nejvýznamnějším příkladem je katedrála zasvěcená českému patronovi v sousedství Arcidiecézního muzea. "Neznáme přesný rok stavby románské katedrály, z pramenů se dovídáme, že byla započata Svatoplukem, který byl v letech 1099 až 1107 olomouckým údělným knížetem. Dostavěna a vysvěcena byla biskupem Jindřichem Zdíkem roku 1131," uvedla Elbelová. Katedrála byla vícekrát přestavována, naposledy v novogotickém slohu na konci 19. století.
Svatý Václav se podle literárních pramenů narodil ve Stochově jako nejstarší syn přemyslovského knížete Vratislava a jeho manželky Drahomíry. O jeho křesťanskou výchovu pečovala především jeho babička Ludmila. Proslul zejména skutky milosrdné lásky k bližnímu. Roku 935 byl zavražděn svým bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi. Již tři roky poté bylo na příkaz Boleslava, který se kál ze svého činu, jeho tělo přeneseno se všemi poctami do baziliky sv. Víta v Praze. Václavův život a skutky se staly námětem mnoha legend, které začaly vznikat již záhy po jeho smrti (Kristiánova legenda, Gumpoldova legenda).