Nekonvenční výtvarnou expozici v galerii Podkova mají na svědomí studenti hejčínského gymnázia. Otevřeli ji na začátku tohoto roku a představují na ní výsledky činností, jež provozovali od září do prosince ve všech typech studia během vyučování výtvarné výchově, dotované týdně dvěma vyučovacími hodinami.

Nejmladším tvůrcům je jedenáct let, nejstarším bude sedmnáct. Vyučování je povinné a jeho podstatou, což dokládají vystavené práce, je především rozvíjení kreativity, a to jak tradičními výtvarnými technikami, tak i způsoby zcela moderního výtvarného jazyka. Galerie je jimi nabita. Exponáty prozrazují, jaká dnešní mládež je, jaké hodnoty jí jsou sympatické, co preferuje, na co nezapomíná a čeho se jí nedostává.
Vernisáž zahájila výtvarná pedagožka Hana Vacková, studenti následně početným návštěvníkům zazpívali a zahráli, a to v podobném kreativním duchu, jak malovali, kreslili, modelovali... Ve všem byla evidentní bezděčnost, hravost, laskavý humor, šprým, studentská nevázanost i troška plachosti, ale také neformální poučenost a prožitek. Absentovala naučená deklamace.
Všechno bylo anonymní, jako tomu bylo při prvotních tvořivých projevech na počátku lidských dějin. Velmi pozoruhodná je koncepce výstavy v tom smyslu, že uvolňuje prostor jak pro ukázky tradičního „malování“, tak i pro jeho užité podoby v odívání, designu, šperku, scénografii a dalších polohách výtvarně pojednaného života. Cítit je zde možno i kořeny všeho, a to především ve vazbě k individuální zkušenosti, citových vazbách, v kontaktech se světem, s frekventovanou percepcí vyspělé výtvarné kultury.
Výstava je ojedinělá svou logicky vytyčenou kurátorskou náročností a obdivuhodnou diferenciací svébytných autorských vnosů. Měla by být velmi podrobně zdokumentována. Všude se výtvarné výchově tak neučí.