Vypadá jako menší dikobraz, na rozdíl od něj však obratně šplhá po stromech a má raději chladnější klima. Jeho ostny budí respekt, většina šelem si na něj raději nechá zajít chuť. Řeč je o urzonovi kanadském, severoamerickém hlodavci. V olomoucké zoo se totiž narodilo už druhé mládě a dnes se dočkalo křtu. Samička dostala jméno Katka.

Olomoucká zoo chová urzony už pět let, první mládě se narodilo loni v květnu. "Sameček musel být odchován uměle, jeho matka o něj nejevila zájem," řekla mluvčí zahrady Hana Labská.

Z druhého přírůstku se ošetřovatelé radovali letos v červenci. "O malou samičku se maminka vzorně stará," prozradila Labská. Mláďata podle ní nejsou sourozenci.
Urzoni se běžně vyskytují v severní Americe, zejména v Kanadě. Vzhledem připomínají dikobrazy, se kterými si je laici často pletou. "S dikobrazy jsou sice spříznění, jedná se však o jinou čeleď. Dikobraz má navíc raději teplejší podnebí," vysvětlila Hana Labská.

Ostny urzona, podobně jako dikobraza, slouží k obraně. Setká-li se s nepřítelem, obrátí se k němu zády, vztyčí ocasní ostny a začne couvat. Pokud varování nezabere, zasáhne útočníka ocasem. Ostny opatřené zpětnými háčky se snadno uvolní a zůstanou vězet v ráně. Čím víc se jich zvíře snaží zbavit, tím pronikají hlouběji. To může způsobit těžké hnisavé záněty, jež někdy vedou až k úhynu. Většina šelem se tak tomuto bodlinatému stvoření raději vyhne.

Urzoni už brzo dostanou od svých chovatelů dárek. Buduje se pro ně nový výběh hned vedle kanadských sousedů - vlků a medvědů. "Tato část zahrady je vlastně taková malá severní Amerika, už příští rok nabídneme návštěvníkům další druh. Z lávky budou urzoni jako na dlani," slíbil ředitel zoo Radomír Habáň.
Zoo chová zatím pět urzonů, vzhledem k tomu, že se jim dobře daří, lze v budoucnu očekávat další přírůstky.