Ta fotka mi nejprve způsobila intenzivní svědění hlavy a následně její zuřivé drbání. Přinesl ji před časem kolega, který ji pořídil na slavnostním otvírání dětského hřiště. Zachycuje olomouckého primátora s nepříliš důstojnou grimasou. Uveřejnit ji, nebo uložit do šuplíku? Nakonec jsem se rozhodl, že "půjde ven" mezi vás čtenáře. Ale kromě drbání hlavy mě přiměla i k tomuto zamyšlení.

Bez ohledu na svou a jeho politickou orientaci si primátora Martina Novotného vážím. Působí na mě dojmem politika uvážlivého a chápavého, který má navíc dar řeči i humoru. A co víc, také sebeironie. Při veřejných vystoupeních se na rozdíl od mnoha jeho volených kolegů nepodbízí a nemá potřebu být za každou cenu lidový. Proto jej málokdy uvidíte v nějakém komickém převleku nebo v roli, která mu není vlastní a jíž by hrál jen proto, že by z ní kynuly nějaké ty pomocné bodíky do politického soutěžení.
Nedávno udělal primátor výjimku. Stalo se tak právě při otvírání nového hřiště u základní školy v Rožňavské ulici. Martin Novotný si vzpomněl na své fotbalové dětství a ochotně se ujal prvního výkopu. Určitě si uvědomoval, že zrovna není ve fyzické kondici Cristiana Ronalda a že jeho oděv má k fotbalovému dresu zhruba tak daleko jako současná česká reprezentace ke španělskému či brazilskému výběru. Také musel tušit, že při soustředění se na práci s míčem nebude výraz jeho obličeje právě primátorsky důstojný. Přesto přistoupil na hru a vystavil se objektivům přítomných fotografů.

Co z toho vzešlo, jste mohli vidět mimo jiné i na našem portálu. A jeden z důvodů rozhodnutí snímek zveřejnit byl právě ten fakt, že se jednalo o výsledek vědomé činnosti, o jakousi nevyřčenou dohodu mezi fotografem a objektem jeho zájmu. A to je něco zcela jiného, než když se například fotografovaný politik ocitne nečekaně v situaci, do níž se rozhodně dostat nechtěl. Uklouzne-li tedy volený zástupce lidu při společenské akci na naleštěné podlaze a řítí se nekontrolovatelně vstříc zemi, zradí-li na reprezentativním plesu mladou političku odvážně zvolená róba a odhalí i to, co mělo zůstat skryto, je slušné vyklidit pozice a přenechat je lovcům z bulváru. Úmyslně zde opomíjím situace, v nichž směšné je vědomé a zároveň i nechtěné (vzpomeňme letmo na dnes již legendární pěvecký part ministryně Parkanové).
A tak se zkrátka stalo, že na nás primátor Novotný vyplázl jazyk. Nevím, jestli onu fotku viděl on sám a co na ni případně říkal. Jisté je jen, že z radnice nepřišla žádná zdvořilá žádost o stažení tohoto snímku a jeho nahrazení portrétem o něco oficiálnějším. A to je dobře. Sám bych rád věřil tomu, že se Martin Novotný nad svou žonglérskou podobiznou nepohoršil a naopak třeba i pousmál. Posílilo by to totiž onen můj dojem, jímž na mě působí. Nikoliv jako první politik města, ale jako přítel Olomoučan.