Přesně na apríla byla v Galerii G slavnostně otevřena výstava olomouckého tiskaře Vojtěcha Směšného. Výstava byla uspořádána na počest sedmdesátileté osobnosti, k níž se vážou další tvůrčí polohy, mimo jiné role grafika, kreslíře, malíře, ilustrátora, medailéra, sochaře, výtvarníka, fotografa, zručného tvůrce kombinovaných technik, novoročenek, knižních značek, pozoruhodných instalací, pamětních desek a dalších artefaktů.

Čím je činnost Vojtěcha Směšného bohatá, není ono nespočitatelné množství uměleckých děl a vytvořených krásných tisků, ale jemně proměnná a k dokonalosti směřující linie, která dokládá zrání a stupňovanou tvůrčí plodnost, erupci nápadů, a to vše pod hvězdnatou oblohou vlastní sebekritičnosti, vždy živé soudnosti a jakási jemné skepse vyrůstající z vědomí geniality světových mistrů. Tomu se běžně říká nadhled. Ten se u Vojtěcha Směšného v životě projevil tím, že nikdy nikomu nezáviděl úspěch, vždy byl přející a vůči umění pokorný. Jen pozorní si všimli, že ve Vojtěchu Směšném byly od narození zakořeněny dispozice k tomu, aby se stal výtvarným portrétistou, figuralistou, krajinářem, prostě vším. V tom vidím základ – chce se říct dokonce lidský grunt – jeho celoživotní schopnosti v dobrém slova smyslu "sloužit". Nikdy neposluhoval. Respekt si nikdy nevynucoval, ten vyplýval z kvalit, které nebylo možno předstírat.
Galerie G bude po celý duben naplněna pracemi Vojtěcha Směšného tentokrát opravdu vrchovatě, a to přesto, že notnou část jeho díla spláchla povodeň v roce 1997. Můžeme vlastně mluvit o torzu, ale i nad ním stojíme v úžasu. Vojtěch Směšný představuje svou tvorbu od let šedesátých, každý exponát je přiměřeně adjustován, a to tak, aby i výstavní podoba a zakomponování jeho díla, dílka, studie či črty korespondovala s tím, co bylo vytvořeno před ním a co po něm. Směšného dílo se zkoumavému diváku jeví jako umně propletený provazec, vlastně spíš lodní lano, ve kterém je obsaženo v každém milimetru všechno, čím kdy v dané chvíli žil. Byl pořád vším. Hledat období grafických technik, kresby, malby, plastiky a podobně a sestavovat z nich nějakou chronologickou posloupnost by směřovalo ke zjištění, že procházel třinácti komnatami svého tvůrčího nitra zcela volně, aniž si k některé z nich dveře přivřel, natož uzamkl.