To byl tedy květen. Nejprve ukázal vlídnou tvář, dívky svlékl do minisukní a minitriček a pak na samou láskou rozbouřenou přírodu chrstl studenou sprchu. Taky zaplavil naši zemi fotografiemi pánů, kteří o sobě tvrdili věci, které slušný člověk neříká, neboť ví, že si na ně ostatní musejí přijít sami. Voda opadla, plakáty mizí, ale jako by to nestačilo.

Mohly by to být dvě hrůzostrašné pohádky se šťastným koncem. Jedna je politická. Zachránci naší svobody a demokracie, bojovníci proti bezpráví i proti dávno vyhynulým ještěrům oblepí naší zemi svými vyretušovanými usměvavými portréty a také ohyzdnými portréty svých protivníků, zachycených nejspíš bulvárními fotografy ve chvílích intimních na místech, kde by neměli být rušeni. Ta pohádka vypadala, že dopadne tak špatně, že i Andersen by žasl, nad tím, jak moc může být zlo zlé a jak moc kýčovitě vypadá absolutní dobro. Ale pohádka dopadla docela dobře. Zloduši jsou z kola ven a jejich pobočníci aspoň nasadili vlídné masky. A většině i tech nejzarytějších skeptiků se chce věřit, že tohle je ten šťastný konec, který předznamenává radostné začátky (naštěstí nikoliv zítřky).
Druhá pohádka je o mocných silách přírody, ale také je trochu politická. Pár týdnů před volbami se totiž spojily síly, o nichž se žádnému politikovi světa nezdá. (Snad možná s vyjímkou těch, kteří vlastní ony pověstné nukleární kufříky.) Nebe se zatáhlo a dlouhé provazce deště neúnavně zkrápěly jindy vyprahlou zemi. Řeky se jako rozbouřené tepny snažily přívaly vody odvádět do moří, ale pak se vyčerpaly. A voda znovu zaplavila domy. A politikové, vědomi si toho, že i mokrý hlas je dobrý, vyrazili mezi zaplavené voliče a nastavili jim lidskou tvář. Nic proti tomu. Zvládli to dobře. I tahle pohádka snad může mít šťastný konec. Květen skončil, je po volbách, ale příroda jako by pořád neměla dost. Prší a prší a hladiny opět zlověstně stoupají. A občas se naopak objeví modré nebe a všechno vypadá na pár minut nadějně. Možná by příroda měla taky uzavřít nějakou koalici. Po dlouhé vládě vody je čas na sluníčko a svěží vítr. Když déšť přistoupí na jejich podmínky, určitě ho i z opozice nechají občas si zapršet. Ale zálěží, jak jste volili. Já jsem určitě pro léto.