Víte jaký je rozdíl mezi policistou a četníkem? A víte z čeho pochází název Šibeník? Odpovědi nabízí nová výstava, kterou dnes otevírá Vlastivědné muzeum. Ta zaujme bezpochyby i ty, kteří na otázky odpověděli kladně. K vidění jsou stovky exponátů od uniforem, odznaků, zbraní, fotografií až po mučící nástroje. I jedna šibenice.

Dnes v patnáct hodin otevře Vlastivědné muzeum výstavu O moravských zločinech a trestech, která, alespoň podle slov pořadatelů, nemá v tuzemsku obdoby. Výstava je rozdělena do dvou částí, symbolicky podle dvou stran zákona. Ta správná je v sále svaté Kláry. Návštěvníci mohou projít historií policejních a četnických sborů, prohlédnout si dobové uniformy, odznaky či oděvní doplňky, helmy, ale také střelné i chladné zbraně. "Sešlo se nám obrovské množství exponátů, hlavně od soukromých sběratelů. Ledacos jsme museli nechat restaurovat a určitě to nebylo jednoduché. Ale nakonec se podařilo seřadit výstavu i chronologicky," přiblížil ředitel muzea Břetislav Holásek.

Expozice mapuje tři etapy. Četnictvo a policii za rakouské monarchie, období první republiky a protektorát. "Když ale bude zájem, můžeme v budoucnu udělat i výstavu, mapující období po válce až do revoluce. Exponátů na ni máme dost už dnes," naznačil krajský policejní ředitel Jaroslav Skříčil. Sami policisté se totiž na přípravě výstavy významně podíleli. Ostatně nápad na její realizaci vzešel od nich. "Nápad se zrodil před rokem, když se slavilo dvacet let novodobé policie. Ta příprava nakonec trvala trochu déle, ale vyplatilo se to," poznamenal Skříčil. Mezi nejvzácnější exponáty patří přilba městského strážníka z doby Rakousko-Uherska.

Druhou část výstavy, zaměřenou na zločin a jeho potírání, připravil známý olomoucký historik Jiří Fiala a je umístěna v Handkeho sále. Podařilo se tu shromáždit pozoruhodnou kolekci zejména mučících nástrojů. "Máme tu žebřík, na který se natahovali vyslýchaní, lámací kolo, palečnice, různé okovy, cejchy, ale také sesli s ostny, na kterou před výslechem na několik hodin posazovali ženy," uvedl Břetislav Holásek. Historik Fiala opatřil výstavu i průvodními texty, které spolu s fotografiemi návštěvníkovi objasní, jak složitá byla práce vyšetřovatelů v době, kdy policista neměl k dispozici otisky prstů či jiné sofistikované kriminalistické metody. "V těch dobách bylo doznání pachatele často jediným důkazem," vysvětlil Fiala. A jedním dechem dodal, že pokud pachatel přežil trojí mučení a doznání neučinil, většinou byl prohlášen za nevinného. "Často pak bohužel stejně zemřel na následky zranění," konstatoval Fiala.

Návštěvníci uvidí také jedno popraviště: šibeniční věž, která stávala na křižovatce dnešních ulic Litovelská a na Šibeníku. Právě název ulice místo připomíná do dnešních dnů. "Veřejné popravy se konaly prakticky až do druhé poloviny devatenáctého století. Měly být odstrašujcím příkladem," zmínil Fiala. Maketu šibeniční věže, kterou doboví kronikáři hodnotili jako esteticky velmi zdařilou a nemající široko daleko obdoby, zhotovili pracovníci muzea na základě dobových plánků.

Zajímavostí expozice jsou také ukázky pracovních karet olomouckých prostitutek. Pěkně oblečené dámy z přelomu 19. a 20. století na podobenkách rozhodně nevypadají, že je živilo nejstarší povolání. "Třeba tu někdo nenajde svou prababičku a bude překvapen," pousmál se Jiří Fiala.

Výstava potrvá půl roku. Návštěvníci si na ní nemusí kupovat samostatnou vstupenku, v celém muzeu totiž nově platí jednotné vstupné, které umožňuje navštívit všechny aktuální výstavy.