V olomouckém Vlastivědném muzeu jsou ode dneška instalovány ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze dvě nové výstavy. První z nich nazvaná Stalo se v zemi české… / Jak se učil dějepis seznámí návštěvníky s historií vyučování dějepisu od 16. století do současnosti. Druhá s názvem Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše přiblíží osobnost i dílo pedagoga a spisovatele Jaroslava Žáka.

Výstava Stalo se v zemi české… / Jak se učil dějepis přehledně mapuje dějepisné vyučování, které má u nás hluboké kořeny. "Již v období středověku byla historie pěstována hlavně v klášterech, na panovnických dvorech a ve šlechtických rodinách," uvedla kurátorka výstav Ludmila Drtílková. "Počátky výuky historie jako školního předmětu nacházíme na konci 16. století, kdy začaly vznikat městské školy. První ucelený návrh pro zařazení dějepisu jako samostatného předmětu do vyučování podal Jan Amos Komenský ve Velké didaktice. Do svých studijních plánů zahrnuly dějepis i církevní řády jezuitů a piaristů, jejichž doménou se v 16. až 18. století školství stalo. Jako učební předmět v dnešním slova smyslu byl dějepis zaveden do škol za reforem Marie Terezie a setrval v nich dodnes," zmínila Drtílková.
Výstava podle ní seznámí návštěvníky nejen s formami vyučování dějepisu od 16. století do dnešních dnů, ale i s politickými okolnostmi, které výuku ovlivňovaly. Pozornost je věnována zejména dějepisnému vyučování v 19. a na počátku 20. století, dále v době první republiky, za Protektorátu Čechy a Morava, nebude opomenuta ani výuka dějepisu v socialistickém školství a v současnosti, na začátku 21. století.
Vystaveny jsou učebnice dějepisu používané v 18. až 20. století, historické atlasy, učební pomůcky, repliky zbraní, papírové modely hradů a městské i lidové architektury. "Podstatná část výstavy nabízí průřez nejzajímavějšími dějepisnými obrazy domácí provenience od druhé poloviny 19. století do současnosti zobrazujícími události a osobnosti českých dějin. Představu o školním prostředí doplňují předměty, které tvořily vybavení prvorepublikového dějepisného kabinetu," doplnila kurátorka.

Druhá výstava s názvem Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše seznámí návštěvníky prostřednictvím 26 panelů s pedagogem a spisovatelem Jaroslavem Žákem. Kromě osobních dokladů, fotografií a filmových plakátů z pozůstalosti, která je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, jsou v muzeu vystavena různá vydání jeho knih. K oběma výstavám vydalo Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze katalog s obrazovou přílohou.
V rámci doprovodného programu připravilo edukační oddělení Vlastivědného muzea kolekci historických kostýmů z vybraných období lidských dějin, které budou v expozici připraveny návštěvníkům k vyzkoušení. Kostýmy aranžované na bezhlavých figurínách a instalované před zrcadly umožní příchozím snáze se přenést do dřívějších dob a vstoupit tak do rolí historických postav z didaktických obrazů znázorňujících historická témata od pravěku až do doby nedávno minulé.
"Malí i velcí mohou během prohlídky sami či ve skupině skládat obrazová puzzle s náměty vypůjčenými z vystavených obrazů či s motivem historické mapy," řekla Magda Bábková Hrochová z edukačního oddělení muzea. "Aby skládání nebylo málo, zájemci o historický oděv si mohou sestavit svůj vlastní historický kostým z papírových vystřihovánek podobných těm, do kterých se oblékají papírové panenky. Pro milovníky architektury je naopak připravena sada kostek a magnetických fasád pro stavbu jednotlivých historických podob olomoucké radnice," doplnila.
Výstavy potrvají do 1. srpna a jsou přístupné denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin.