Vinou hospodářské krize se vlastivědná revue Střední Morava po čtrnácti letech mění v ročenku. Nové, již 28. číslo, které vyšlo v září, bude letos poslední. Od doby svého založení přitom revue vycházela dvakrát do roka a jejím vydavatelem a nakladatelem byla Memoria Olomouc s přispěním Olomouckého kraje, měst na střední Moravě a dalších sponzorů.

Ekonomická krize však udělala vydavatelům čáru přes rozpočet, a tak již od minulého roku se po malých manévrech stalo vydavatelem revue Vlastivědné muzeum Olomouc a letos, kdy i muzeum v tomto směru zkolabovalo, převzala po dohodě s úřadem Olomouckého kraje starosti s vydáním Vědecká knihovna Olomouc. Je zřejmé, že se letos revue změní na ročenku a o jejím dalším osudu se pravděpodobně rozhodne později. Věřme, že revue nezanikne úplně.
Tristní situace totiž nekoresponduje s kvalitou revue. Ta je mnohem lepší, než signalizuje zájem o ni. I právě s obtížemi vydané 28. číslo stojí za přečtení. Autorsky se na jejím obsahu podílelo téměř dvacet autorů. Jde o známá jména olomouckých badatelů a publicistů: Josef Bieberle, Miloslav Čermák, Marie Dokoupilová, Karel Fojtík, Jiří Glonek, Jindřich Zdeněk Charouz, Jiří Karel, Vojtěch Kohoutek, Karel Konečný, Svatopluk Ordelt, Josef Maliva, Leoš Mlčák, Ladislav Smička, Rudolf Šimek, Jan Štěpán, Miloš Trapl, Jiří Vidlička, Michael Viktořík, František Všetička, v roli recenzentů a komentátorů se uplatnila dalších desítka znalců.
Je nepochybné, že vlastivědná revue poskytuje prostor pro uložení čerstvé paměti kraji i pro revokaci zapomínaného. Mnohé články jsou inspirativní a mohou se stát východiskem pro další bádání a publicistické projekty.
Členění revue je i tentokrát tradiční. V prvním bloku jsou publikovány studie. Ta úvodní je věnována zámku Janovice u Rýmařova, druhá olomouckým mědirytcům v letech 1690 až 1820 a další zkáze a znovuzrození kostela Narození Panny Marie v Tršicích.
V druhém bloku je publikováno osm kratších pojednání se specificky vymezeným zaměřením na určité téma, událost nebo objekt. Určitě objevné mohou být marginálie o tajných službách na Olomoucku po roce 1845, sondy do života a díla slovesných umělců na Olomoucku v 19. a 20. století nebo příspěvek k monografickému pojednání o Františku Sigmundovi.
V závěrečné části jsou obsažná jubilejní či posmrtná připomenutí a rozhovory. Jubilejní pozornost je věnována historiku Josefu Bieberlemu, malíři a scénografovi Oldřichu Šimáčkovi, posmrtného ocenění se dočkal Stanislav Komenda a rozhovor byl natočen s knihovníkem Bohuslavem Smejkalem na téma bibliofilské hnutí a krásná kniha.
Vlastivědná revue je distribuována vědeckou knihovnou a zasloužila by si, aby se dostala co nejdříve a v co největším počtu mezi čtenáře. To by posílilo její naději, že ji krize alespoň jako ročenku nevymaže.