Po skonu zakladatele Miloslava Čermáka se však další existence vlastivědné revue Střední Morava dostala v loňském roce do zásadního ohrožení. Přes uskutečněná jednání manželky a spolupracovníků PhDr. Čermáka se totiž stále nedařilo po organizační a odborné stránce zajistit podmínky pro vydávání periodika. Až iniciativa jednoho z dlouholetých klíčových členů odborného týmu vlastivědné revue Leoše Mlčáka vyústila v dohodu o pokračování Střední Moravy. Vydávání zaštítil olomoucký spolek Memoria Porta právě s odbornou garancí nového výkonného redaktora PhDr. Mlčáka. Byla oslovena řada regionálních historiků a zástupců významných institucí jako jsou Státní okresní archiv v Olomouci, Zemský archiv v Opavě, Univerzita Palackého, Arcibiskupství olomoucké, krajská muzea, nebo pracoviště památkové péče, kteří vyjádřili zájem spolupodílet se na dalším pokračování revue Střední Morava.

Spolku Memoria Porta se tak podařilo za pomoci dobrovolníků zajistit další pokračování periodika dosud bez využití státních nebo krajských dotací. Revue získala novou grafickou úpravu včetně kvalitní obrazové přílohy.

Kromě zajištění autorské přípravy a vlastního vydávaní Střední Moravy v roce 2022 by chtěl spolek také uspořádat seminář k tematice vlastivědných a historických publikací o širším regionu střední Moravy. Tímto způsobem chce připomenout nejen zakladatele periodika Střední Morava Miloslava Čermáka, ale také další osobnosti - Milana Ticháka nebo Jiřího Fialu, jejichž ďilo poutavým způsobem zprostředkuje vhled do méně známých zákoutí historie.

Právě čerstvý držitel Ceny Olomouckého kraje prof. Jiří Fiala je stálým odborným spolupracovníkem spolku i periodika Střední Morava. Členy redakční rady jsou např. ředitel Zemského archivu PhDr. Karel Müller, znalec církevních dějin doc. Tomáš Parma z Univerzity Palackého nebo vedoucí olomouckých archivářů PhDr. Bohdan Kaňák.

Zatím poslední, 51. číslo revue Střední Morava především připomnělo osobnost a rozsáhlé dílo historika PhDr. Miloslava Čermáka v souvislosti s jeho nedožitým jubileem.

Zajímavým příspěvkem k poznání pestrých dějin centra Olomouce je bezesporu článek Tomáše Parmy o historii domu na nároží ulic Kateřinská a Aksamitova s názvem "Od vykřičeného domu k teologickému pracovišti".

Revue se dále věnovala např. hanácké lidové kultuře a zvykům v Hrubčicích na Prostějovsku (čtenář se dozví o honění krále, martinské sýpce nebo čuhácké mluvě), nalezení portrétu potomka významného židovského podnikatele v prostějovské muzejní výtvarné sbírce nebo pohnuté historii varhan v kostele ve Staré Vodě u Města Libavá.

Připravované příspěvky nabídnou například pohled do slavné historie Slovanského gymnázia nebo zajímavostem z okolí dnešní Šantovky a Velkomoravské ulice… Samozřejmě i nadále jsou vítány další články autorů z řad odborné veřejnosti včetně studentů z regionu.