Barevné i černobílé fotografie z různých koutů světa jsou od čtvrtka k vidění v Muzeu umění. Jejich autor Vladimír Birgus dává prostřednictvím momentek obyčejných lidí nahlédnout do atmosféry měst i doby jejich vzniku. Nejstarší fotografie totiž pocházejí z roku 1972, tedy období, kdy byl dnes již šedesátiletý fotograf mladičkým studentem na hejčínském gymnáziu. Ty nejnovější jsou ze současnosti.

Fotografie jsou prezentovány ve dvou místnostech. A jejich rozdělení je jednoduché – v jedné se nacházejí fotografie černobílé a v druhé místnosti barevné. "Nedá se říct, že by to bylo tak, že černobílé fotografie jsou starší a ty barevné novější, časově se obě části prolínají. A i mezi černobílými fotografiemi naleznete takové, které byly pořízeny pár let zpátky, jen jsem se rozhodl, že lépe vyznějí v černobílé variantě," uvedl autor fotografií Vladimír Birgus. Barva se v autorově tvorbě začala objevovat od konce 80. let a do obrazu vnesla dramatický prvek. Birgusovy fotopříběhy často dotvářejí plochy červené, modré, žluté či zelené.

Výstava v olomouckém Muzeu moderního umění však Birguse představí hlavně jako fotografa, který v kategorii dokumentárního žánru dosáhl mezinárodního renomé a jeho tvorbu znají nejen u nás, ale i ve světě. "Birgus je mistrný vypravěč. Pomocí detailů vykresluje jak prostředí, tak i postavy, které potkává. Dokáže zakonzervovat v čase i náročné pouliční zápletky, které nezvýrazňují jen konkrétní osobní příběh, ale obecné téma jedince v soudobé společnosti. Protože to ho vždy zajímá nejvíc, stejně jako jeho diváky," charakterizovala Birgusovo dílo kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová. Prostor dotvářet dílo však autor nechává také divákům. Všech osmdesát děl totiž pojmenoval prostě, zkrátka pouze podle místa, kde byly pořízeny. A tak vedle sebe vidíte snímky – Kyrgyzstán, Moskva, Benátky či Nice, vždy doplněné o rok, kdy byly snímky pořízeny. "Snažil jsem se zachytit příběhy lidí v městském prostředí, avšak nechci návštěvníky omezovat v interpretaci díla, každý ať si uvnitř najde svůj příběh," vysvětlil autor. Mezi černobílými fotografiemi se nachází také spousta fotek z komunistických průvodů či oslav. "Tenkrát jsem však tyto snímky mohl fotit pouze do šuplíku, mnohdy se nám totiž podařilo nafotit něco, z čeho by vládnoucí režim asi nebyl nadšený. Několikrát se mi stalo také to, že mi z foťáku vytáhli film a vyhodili jej," popsal autor.

Jelikož jsou na fotkách nejčastěji zachyceni především místní obyvatelé, zajímalo nás, zda se nechali fotit nebo měl autor někdy při focení problémy. "Nejhorší to bylo asi v tehdejším Sovětském svazu. Lidé se totiž báli, že jsem třeba nějaký špion a že by jim tyto fotky mohly třeba nějak ublížit, proto se nenechali fotit příliš ochotně," popisuje Birgus.

Výstava k šedesátému výročí autora potrvá do 14. září. Pražské nakladatelství KANT Karla Kerlického ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc navíc k tomuto významnému jubileu vydává také Birgusovu monografii v české a anglické jazykové mutaci. Knihu o 180 stranách, obsahující texty Štěpánky Bieleszové, rozhovor s autorem, podrobné seznamy výstav, knih a článků a více než 120 reprodukcí, bude nakladatel distribuovat i v zahraničí.