V Besedním sále Muzea moderního umění byl uspořádán další koncert v rámci Festivalu české a evropské hudby. Tentokrát pod názvem Koncert vítězů Kocianovy houslové soutěže. Pořadatelé, jimiž jsou tradičně ZUŠ Žerotín a Spolek pro komorní hudbu při Moravské filharmonii Olomouc, zařazují tento typ koncertu do programu festivalu již několik let.

Důvody pro to jsou dva. Jednak se vystoupením nejlepších mladých houslařů připomíná, že Olomoučanem byl i virtuóz Jiří Straka, nesmírně talentovaný žák Jaroslava Kociana, k jehož památce se houslová soutěž váže, jednak jde vždycky o koncert vynikající úrovně, což vyplývá z faktu, že mladí čeští houslisté mají světové parametry.

Tentokrát do Olomouce přijeli tři konzervatoristé z Prahy, žáci Jindřicha Pazdery, který na pražské konzervatoři a AMU vyučuje. Jména Šimon a Matouš Michalovi a Jan Mráček jsou ve světě mladých interpretů už známá, neboť se mohou pochlubit řadou cen získaných v domácích i mezinárodních soutěžích. Klavírním spolupracovníkem se jim v sólových vystoupeních stal Václav Mácha, téměř třicetiletý asistent na AMU v Praze.
Koncert zahájil nadmíru talentovaný Šimon Michal z Police nad Metují, nejmladší z trojice koncertujících houslistů. Již dvakrát absolvoval stipendijní studium v New Yorku a třikrát se stal vítězem na Kocianově houslové soutěži (2003, 2005, 2007). V Olomouci přednesl Caprice Viennois op. 2 Fritze Kreislera a Carmen Fantasy op. 25 Pabla de Sarasateho na vzácné housle Jana Lorenze, které mu pro letošní rok zapůjčil houslařský ateliér Akord Kvint. Náročné skladby byly předneseny tak, aby vynikla jejich fantastická melodičnost a kompoziční proměny. Mladý umělec zaujal niternou pohodou a jistotou.
Nejstaršímu vítězi Janu Mráčkovi bylo letos 17 let. Pochází z Plzně, kde pod vedením Magdaleny Mickové ve věku 7 – 11 let každoročně vítězil v soutěži Plzeňské housličky. Poté se stal držitelem dalších cen a vyznamenání. Ve třinácti letech hrál v Rudolfinu, letos absolvoval houslové kurzy v USA a stal se spoluvítězem Akademie Václava Hudečka. Jan Mráček olomouckému publiku nejdříve přednesl dva ze Čtyř kusů pro housle a klavír Josefa Suka a následně Sarasateho Cikánské melodie. Byl upřímně obdivován za svůj kultivovaný přednes a schopnost plně zvládnout gejzír technicky náročných pasáží v obou skladbách.

Posledním ze sólistů se stal Matouš Michal, o rok starší bratr Šimonův. Na housle začal hrát pod vedením svého otce Ladislava Michala, již třikrát získal plné stipendium na Meadowmount school od Music v New Yorku. K jeho největším úspěchům patří letošní účast na soutěži Premio Paganini Genova. Matouš Michal přednesl tři špičkové skladby, jež se vyskytují jako bonbónky v repertoáru největších hvězd. Zahájil skladbou Jota Navarra op. 22, č. 2, z díla Pabla de Sarasateho, pokračoval Koncertem D dur č. 1 Nicillo Paganiniho a své vystoupení zakončil Fritzem Kreislerem, z jehož díla přednesl skladbu Tambourin Chinois. Matouš Michal koncertoval na mistrovský nástroj Karla Poplštejna, jenž mu také zapůjčil houslařský ateliér Akord Kvint. Všechny tři sólisty podpořil dokonalou souhrou a perfektním klavírním přednesem Václav Mácha.
Závěr koncertu patřil bratrům Michalovým. Přednesli Haendel-Halvorsenovu skladbu Passacaglia. Šimon hrál na housle, Matouš na violu. Jejich finále bylo výrazem jejich osobní i profesní harmonie a dobře korespondovalo s krásnou atmosférou večera.