Čechov nespí, další géniové také ne. Divadlo Konvikt navazuje na únorovou přehlídku televizní a divadelní tvorby divadelního režiséra Petra Lébla. Od pátku do soboty se můžete vesele ztrácet v nespoutaném, výsostně nápaditém světě. Přínosem jsou zážitky, poučení a inspirace.

S Petrem Léblem už jsme se v Konviktu měli možnost setkat v únoru (více čtěte zde). Co se v Léblově postmoderně odehrává tentokrát?

Pátek 26. března

Program druhé části přehlídky startuje v komorním prostoru Konviktu, v divadle Bílá nora.

11 hodin: Racek
Petr Lébl versus Anton Pavlovič Čechov poprvé. Televizní záznam jedinečné inscenace, za níž Lébl obdržel prestižní Cenu Alfréda Radoka pro nejlepší inscenaci roku 1994. Motiv představení v představení, zapojení diváků jakožto dalších postav, hrátky s kamerou a další a další salvy nápadů, jež stvrzují genialitu vizionáře Lébla.

15 hodin: hlavním hostem prvního dne je Radka Denemarková
Novinářka, spisovatelka a Léblova kolegyně, kterou v dopise na rozloučenou žádal, aby o něm dopsala a vydala knihu. Právě v její režii proběhne tedy čtení z obsáhlé biografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, za níž navíc obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii nejlepší publicistika.

17 hodin: Studio Kroměříž
Pokračování cyklu fiktivních besed plných pseudointelektuálních témat, které Lébl během devadesátek natočil pro ČT. Podivínská individua, veledůležité projevy, tuny prvotřídní absurdity. Dokonalá fikce, která fascinuje svou smrtelnou vážností.

Ochutnávka z retrospektivy filmové tvorby Petra Lébla. Místo: Činoherní Studio Ústí nad Labem.

Sobota 27. března

Ve finále se přehlídka z Bílé nory přesouvá do klasických prostor Divadla K3.

11 hodin: hostem je Vlasta Smoláková
Teatroložka a také autorka starší dvoudílné biografie Fenomén Lébl. Jakožto blízká Léblova spolupracovnice a dramaturgyně pohovoří o jeho zásadních inscenačních vrcholech. Ať už o kultovní čechovovské trilogii či o Revizorovi, který se promítal v únoru.

13 hodin: Ivanov
Lébl versus Čechov podruhé. A další Cena Alfréda Radoka za nej inscenaci roku 1997. Hlavní motta jako strohost a melancholie, v čele titulní hrdina v podání Bohumila Klepla, z něhož Lébl vytřískal maximum, ostatně stejně tak jako z Antona Pavloviče.