Po dlouhé nemoci zesnul v úterý 17. února profesor Stanislav Komenda. Po desítky let byl olomouckou legendou, vnímanou s respektem nejen pro své vědecké dispozice, ale i rozsáhlou literární tvorbu, jíž se věnoval se zaujetím nadšeného myslitele, jemuž perly v podobě aforismů se jako by sypaly z rukávů. Olomouc si svého vědce a literáta, podobou připomínajícího T. G. Masaryka, velmi vážila a zejména v době jeho dlouhé nemoci s ním prožívala jeho osud. Památce zesnulého vzdali dnes v olomouckém krematoriu hold jeho četní přátelé a obdivovatelé.

Univerzitního profesora Stanislava Komendu znala Olomouc jako respektovaného intelektuála a mimořádně tvořivého člověka. Olomoučanem se stal svým osudem. Narodil se 7. května 1936 v Louce, okres Třebíč, prošel tradičním způsobem k maturitě na reálném gymnáziu a poté vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy obor teorie pravděpodobnosti a matematická statistika. Celá jeho profesionální kariéra se váže k Lékařské fakultě Univerzity Palackého, kde půl století působil jako konzultant pro kliniky a pracovníky biomedicínského výzkumu. V roli vysokoškolského pedagoga přednášel dílčí obory aplikované statistiky na dalších fakultách olomoucké univerzity. Mimořádný rozsah měla i jeho výzkumná činnost.
V letech 1973-1993 získal na Univerzitě Karlově a Univerzitě Palackého všechny své akademické tituly. Doktorát v roce 1973, kandidaturu věd roku 1979, doktorát věd 1991, habilitoval se v roce 1990 a 1991 a profesuru získal roku 1993. Na akademické půdě v letech 1990-1991 zhodnotil své zkušenosti na postu prorektora pro vědu a výzkum a v letech 1994-1995 ve funkci vedoucího katedry politologie a evropských studií.

Stanislav Komenda patřil k olomouckým vědcům, o nichž se vědělo i jinde ve světě. V zahraničí vstoupil do povědomí vědeckých kruhů také díky rozsáhlé publikační činnosti, která zahrnuje 700 erudovaných článků, deset monografií a téměř dvě desítky vysokoškolských učebních textů a skript. Známý je i zásluhou úspěšných zahraničních pobytů a následné spolupráce s tak prestižními společnostmi, jakou je New York Academy of Sciences, American Association for the Advancement of Science nebo Internationale Gesellschaft für Ingenierpädagogik.
Olomoucké vysoké učení reprezentoval svými přednáškovými pobyty na Ústavu antropologie Lomonosovy univerzity v Moskvě, na Dublin Institute of Technology a na Virginia Commonwealth University v Richmondu. O svých výzkumných metodách a poznatcích referoval na více než 30 vědeckých konferencích v Evropě a v Americe. Výzkum prováděl v oblasti aplikované antropometrie, matematické psychologie a edukometrie.
V České republice se podílel na činnosti SVU, České statistické společnosti, České antropologické společnosti a Lékařské společnosti J. E. Purkyně a v dalších ústavech..
Za svůj přínos k rozvoji české vědy byl prof. Stanislav Komenda vyznamenán Cenou České lékařské společnosti J. E. Purkyně v letech 1972, 1974, 1983, Medailí Dr. Aleše Hrdličky v roce 1995, Zlatou medailí Univerzity Palackého roku 1996, Medailí Tomáše Bati roku 2000 a Cenou města Olomouce za rok 2001.

Komendova vědecká činnost však byla jen jednou sférou Komendova životního směřování. Možnou jednostrannost vyvažoval rozsáhlou tvorbou literární, jež zahrnuje širokou oblast malých žánrů. Psal a hojně publikoval verše, povídky, bajky, rozhlasové hry, fejetony, eseje a aforismy. Kromě desítek vydaných knižních titulů v nakladatelstvích Melantrich, SPN, Ivo Železný, Votobia, ALDA, DANAL, FIN, Nakladatelství Olomouc spolupracoval s Vydavatelstvím Univerzity Palackého, Nadací Universitas Masarykiana a Nakladatelstvím V-ART Písek. Jmenovat desítky vydaných titulů by bylo možno jen v rozsáhlé Komendově bibliografii, jejíhož zpracování se universita nepochybně detailně zhostí. Připomeňme proto alespoň bajky Saze na nose (1990), eseje a fejetony Obrana průměrnosti (1999) a Komendův deník pacienta Když krev neteče (2001). Významné bylo i zařazení Komendovy tvorby do prestižního výboru českých aforismů Nezabolí jazyk od dobrého slova, připraveného Jiřím Žáčkem a Miroslavem Huptychem pro Knižní klub, a do Slovníku myšlenek, který vyšel v Olomouci. Stanislav Komenda byl mnohaletým členem Obce českých spisovatelů a jako mnohostranná tvůrčí osobnost nebyl opomenut v žádné encyklopedii polistopadové éry. Zahrnut byl do Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, poučení o něm i o jeho díle najdou i zahraniční badatelé v Marquis Who is Who in the World, Who is Who in World Science and Engineering, Outstanding People of the 20th Century a v dalších světových databázích.

Pro Olomouc a její vědu i literaturu je úmrtí Stanislava Komendy velmi bolestné a představuje nenahraditelnou ztrátu. Přestože se soudí, že lidská i společenská paměť je velmi krátká, v případě Stanislava Komendy tomu tak určitě nebude. Byl natolik svébytný a kultivovaný, že bude dlouho vzpomínán a připomínán a jeho dílo bude dlouhou dobu zdrojem poznatků a předmětem seriózních analýz.