Velký zájem ze strany samotných nezaměstnaných a miliony korun ušetřené pro městskou pokladnu. Projekt veřejně prospěšných prací nezaměstnaných prokazuje ve Šternberku svou životaschopnost a město v něm bude pokračovat i v letošním roce. Naopak takzvaná veřejná služba příliš úspěšná není.

Letos v dubnu nastoupí ve Šternberku do programu skupina šestnácti pracovníků. "Přihlášek však bylo doručeno více než padesát, a proto bylo nutné provést výběr formou osobního pohovoru s budoucími zaměstnanci," konstatovala mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.
Město Šternberk realizuje projekt veřejně prospěšných prací již od roku 2007. Program slouží k umístění uchazečů o zaměstnání na dobu nepřesahující dvanáct měsíců. "Na veřejně prospěšné práce jsou zpravidla úřadem práce doporučováni občané, kteří jsou obtížně umístitelní do jiných zaměstnání," zmínila Černocká.
Hlavní pracovní náplní zaměstnanců je podle ní úklid veřejných prostranství a objektů města, údržba zeleně spočívající v sečení trávy a prořezávky náletů, údržba komunikací, chodníků a sportovišť, úklid černých skládek, hrabání listí, úklid sněhu, pomoc při svozu velkoobjemových kontejnerů, průběžný úklid dětských hřišť, sběr odpadků či obnova nátěrů městského mobiliáře.
Město Šternberk mělo vloni na veřejně prospěšné práce celkem třináct pracovníků. Na mzdové náklady každého z nich poskytoval dotaci olomoucký úřad práce. "Odhad vykonané, případně ušetřené práce jen za rok 2009 činí minimálně tři miliony korun a náklady města na tento projekt byly vloni celkem 805 183 korun, přičemž zahrnovaly mzdové náklady po odečtení dotace, pohonné hmoty, křovinořezy, sekačky, ochranné pomůcky, školení a ostatní materiál," uvedla mluvčí.

Veřejná služba

Zřízení veřejné služby schválili šternberští radní vloni v květnu. Rozumí se jí pomoc obci v záležitostech, které jsou v zájmu obce, zejména při zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství. Službu vykonávají osoby v hmotné nouzi na základě písemné smlouvy uzavřené s městem. Veřejná služba je zabezpečována v samostatné působnosti obce a každá obec si tedy může zabezpečit tuto službu pro své občany sama. "Proto radní schválili z důvodu ekonomické a organizační náročnosti veřejnou službu pouze pro obyvatele Šternberka," poznamenala Černocká.
Ve Šternberku je v současné době zhruba patnáct obyvatel města, kterých by se výkon veřejné služby týkal, přičemž v loňském roce to bylo 25 lidí. "Fakticky ale vloni výkon veřejné služby vykonávalo maximálně v jednom měsíci osm občanů. Po třech měsících to bylo již pouze pět až šest lidí," zmínila Černocká.
Jedním z důvodů zavedení veřejné služby bylo umožnit zachování pracovních dovedností u osob, které jsou dlouhodobě ve stavu hmotné nouze. "Z praktického hlediska ale tyto osoby již pozbyly pracovní návyky. Někteří ještě nepracovali vůbec, ostatní jsou dlouhodobí uchazeči na úřadu práce, někdy i přes deset let a nejsou schopni ani nejjednodušších manuálních prací. Pro město znamená veřejná služba i zajištění pravidelného servisu, tedy organizace práce, opakované kontroly během dne, evidování docházky, přípravy pracovního nářadí, školení bezpečnosti práce, uzavírání smluv, zabezpečení zdravotních prohlídek nebo poskytování ochranných pracovních prostředků," upozornila mluvčí radnice.
Veřejná služba je realizována vždy každý druhý týden v měsíci od pondělí do pátku po dobu šesti hodin denně. Za její výkon nenáleží odměna ani mzda. Motivací k výkonu veřejné služby je výše příspěvku na živobytí dle odpracovaných hodin. "Pokud někdo odpracuje alespoň třicet hodin v měsíci, náleží mu zvýšený příspěvek na živobytí ve výši 3679 korun, pokud odpracuje dvacet až třicet hodin, náleží mu příspěvek 3126 korun a pokud neodpracuje alespoň dvacet hodin za měsíc, náleží mu základní příspěvek ve výši 2020 korun," popsala fungování systému Černocká.
Hlavním motivem fungování veřejné služby ve Šternberku bylo podle ní umožnit lidem v tíživé sociální situaci zachování příspěvku na živobytí v plné výši. "Jak ale vyplývá z počtu osob, kterých by se veřejná služba měla týkat, a počtu skutečně pracujících osob, tak velká většina nezaměstnaných nemá vůbec zájem tuto službu vykonávat," přiznala obtíže tohoto projektu Irena Černocká.