Mezinárodní varhanní festival pokračoval v pondělí 15. září čtvrtým koncertem a zájem o něj naznačil, že si olomoucké i „přespolní“ publikum uvědomilo, že za Englerovy varhany tentokrát usedá jedna z legend hudebního světa. Ze vzdálenějších míst přijeli posluchači i zájezdovými autobusy, a tak byl chrám sv. Mořice naplněn do posledního místa.

Koncert francouzského interpreta a skladatele Jeana Gillou naplnil i nejnáročnější očekávání. Umělec je respektovanou mnohostrannou osobností a proslul nejen jako varhaník a skladatel, ale i jako hudební pedagog a znalec stavby varhan. Od svých 33 let působí jako titulární varhaník u St. Eustache v Paříži, ale během své kariéry si vydobyl i respekt jako vynikající klavírista, a to svou schopností dokonale interpretovat i nejobtížnější skladby pro tento nástroj. Od roku 1970 působí Jean Gillou jako profesor mistrovských kurzů v Curychu a věnuje se interpretaci a improvizaci. U sv. Mořice upoutal pozornost také svou důstojností a nepřehlédnutelným charismatem.

Čtvrtý koncert MVF vyplnil Jean Gillou pěti skladbami překvapivě odlišnými a dokonale prezentovanými, takže pro posluchače byl celý večer neobyčejně proměnný a vyznačoval se hudebním napětím, jež posluchače přesvědčivě oslovovalo. Za úvodní skladbu bylo zvoleno Vivaldiho Concerto C major, jemuž konečnou podobu vtiskl J. S. Bach, který řadu děl italského mistra zpracoval jako koncerty. Trojdílné Concerto C major měl interpret hluboce zažité a přednesl ho zpaměti v bravurním stylu. Následná skladba Scénes d´enfants, op. 28, se zcela svou moderností a přesnou charakteristikou dětské hravosti vymykala tradiční varhanní literatuře. Jakoby skladatel skloubil drobné korály do náhrdelníku, tak působila mistrova řada „miniatur“, jimiž se umělec vyznal z dětských pocitů a zážitků, jež utkvěly v jeho mysli a provázely ho do dospělosti. Originalita díla je natolik výrazná, že se jeho přednes nemohl obejít bez partitury.

Koncertní návrat k Césaru Franckovi a Ferenci Lisztovi byl neméně osobitý. Franckův Chorál č. 2, h moll, patří k vrcholným dílům skladatele a obráží jeho životní filosofii, navíc ve velmi náročném nástrojovém zpracování, jemuž i Englerovy varhany dodaly kus svébytnosti. Lisztův Prométeus v transkripci Jaeana Gillou si uchoval skladatelovu hudební polohu, ale varhanní interpretace tohoto díla umožnila posluchačům posoudit interpretovu obdivuhodnou virtuozitu.

Olomouckým překvapením muselo být pro Jeana Gillou nabídnuté téma k improvizaci. Prezident MVF Antonín Schindler pro něho připravil motiv z Gustava Mahlera. Hostova pohotovost a jeho přístup k tématu vyvolaly v posluchačích mimořádné nadšení.
Koncert Jeana Gillou nebude jen tak zapomenut. Je dobře, že byl zaznamenán Českou televizí.