Ve čtvrtek 4. září byl v olomouckém chrámu sv. Mořice zahájen 40. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. Vstupní ceremoniál byl velmi důstojný, o což se zasloužily všechny osobnosti, které k naplněnému chrámu promluvili.

Po děkanovi Františku Hanáčkovi a řediteli filharmonie Vladimíru Kvapilovi se ujali slova hejtman Ivan Kosatík, Martin Novotný, primátor statutárního města Olomouce, biskup Josef Hrdlička a v závěru prezident festivalu profesor Antonín Schindler. Pozorní posluchači kvitovali s povděkem kultivovanost jejich projevů a osobní přístup k významnému a Olomouc profilujícímu festivalu, o němž už dnes ví celý svět.

Zahajovací koncert našel výtečného interpreta v Karlu Paukertovi, velmi vzdělaném a hudebně fundovaném varhaníkovi, jemuž ani složitý osud nezabránil rozvinout mimořádné interpretační a skladatelské nadání a stát se jednou z nejoceňovanějších koncertních osobnosti. České a americké občanství neznamená u Karla Paukerta rozpolcení osobnosti, ale jen dokládá jeho osudový zápas o svobodu a čest. Se sympatiemi byla přijata jeho úvodní autorská Zdravice Olomouci, v níž zazněla známá „Daleká, šeroká je cesta...“

Karel Paukert si pro jubilejní zahajovací koncert připravil dalších osm drobných, ale kvalitních skladeb pozoruhodných osobností americké a evropské provenience. Prvními třemi zůstal Karel Paukert v Americe. Interpretoval skladby mistrů, kteří v americké hudbě vždy znamenali vývojový posun a ovlivnili světovou hudbu. Byl mezi nimi Karel Husa, původem Čech, který své Frammenti věnoval přímo hostujícímu interpretovi. Svébytnou skladbou byl i hudebně bohatý Albion II Grega d´Alessia a variace na kostelní píseň Amerika od Charlese Ivese, často přirovnávanému k Leoši Janáčkovi.
Střední část koncertu vyplnil Karel Paukert vrcholnou evropskou klasikou. Zastoupen v ní byl Johann Sebastian Bach virtuosní varhanní skladbou Preludum a fugou D dur, po níž vzácný host zařadil srovnatelné Preludium a fugu na B-A-C-H od maďarského Ferenze Liszta.

Záběr koncertu věnoval host hudbě francouzské, nejen aby naplnil letošní zasvěcení festivalu francouzské hudbě, ale ukázal její úžasnou vývojovou posloupnost na dílech Césara Francka, Marcela Dupré a Jehana Alaina.

Posluchači vděčně reagovali na výkony vzácného interpreta a dočkali se dvou melodicky bohatých a technicky vytříbených přídavků. Začátek festivalu byl úspěšný. O jeho zdárném pokračování nikdo nepochyboval.