Zoo Olomouc se raduje z narození mláděte zebry Chapmanovy. Samička přišla na svět 24. února a po devíti letech je prvním hříbětem tohoto druhu v olomoucké zahradě. Návštěvníci ji už mohou vidět ve venkovním výběhu.

Zebry Chapmanovy chová Zoo Olomouc už od roku 1987. Přestože jde o poměrně rozšířený poddruh zebry stepní, v minulosti se v některých zoologických zahradách křížil s jinými zebrami. Dnes už si ale české a slovenské zoo své chovy pečlivě hlídají a dbají na to, aby zůstaly geneticky čisté. Velkou roli hraje i spolupráce mezi jednotlivými zahradami. Vhodných chovných hřebců totiž není mnoho, a tak je každé nové spojení malou událostí. Do Olomouce proto před dvěma lety přicestoval ze zoo v Liberci zkušený samec Ismael – a právě on je otcem nynějšího mláděte.

Podle chovatelů je samička ve výborné kondici. "Mládě je velmi životaschopné, jeho matka je zkušená a překvapivě klidná samice, která se o něj pečlivě stará. Ve venkovním výběhu se obě chovaly zcela přirozeně," říká zooložka Eliška Veselá a dodává, že celkem se v Zoo Olomouc dosud narodilo 29 mláďat zebry Chapmanovy.

Zajímavost

Podkladová barva zebry Chapmanovy není bílá, ale nažloutlá, mezi černými pruhy má hnědavé mezipásy a pruhování sahá i na nohy. Pokud uvidíme v africké krajině jejich stádo na větší vzdálenost, přes tetelící se vzduch nebude výrazné vybarvení již tak nápadné, a naopak bude i trochu splývat s pozadím. Střídání kontrastních barev rozostřuje obrys těla. Lovící šelma si proto předem musí vybrat jedince, který se stane její kořistí. Pokud se jí vyhlédnutý úlovek v nastalém zmatku ztratí mezi stovkami jiných zeber, má podstatně menší šanci na úspěch. Pruhování, které je u každého jedince jiné, si musí zapamatovat i samotné mládě, aby svou matku rozpoznalo mezi všemi ostatními členy stáda.

Obecné informace

Zebra Chapmanova je poddruhem zebry stepní, nejhojnější ze všech druhů zeber. Vyskytuje se v částech jižní Afriky, jižně od řeky Zambezi, kde obývá stepní a křovinaté oblasti. Živí se spásáním travnatých porostů, ale okusuje i listí ze stromů a keřů. Žijí harémovým způsobem, což znamená, že stádo tvoří různý počet samic, které si hlídá a opečovává vždy jen jeden samec. Zbývající samci se vyskytují v okolí a čekají na svoji příležitost. Nově příchozí klisny jsou pak ostatními napadány, hřebec je musí bránit, než agrese ze strany ostatních samic alespoň trochu pomine. Vůdčí klisna si udržuje odstup od podřízených, vede skupinu při přesunech. Při pasení se jednotlivá zvířata volají a ujišťují navzájem, že jsou v pořádku. Zebry se dožívají 20 let. Mohou běžet rychlostí až 55 km/h a jsou vytrvalejšími běžci než kůň.