Paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci. Olomouckou zoo obývá celkem 344 druhů zvířat. Není divu, že se v takovém počtu spořádá velké množství krmiva. Jenom za loňský rok tu zvířata snědla potravu za více jak pět milionů korun.

Poslední den loňského roku žilo v olomoucké zoo přesně 1726 živočichů. Největší zastoupení zde přitom zaujímají savci a ptáci. "Savců je tu 87 druhů a 697 kusů, za nimi následují ptáci, kterých naše zoo chová 82 druhů s celkem 392 kusy. Ryb mohou pozorní návštěvníci napočítat 76 druhů ve 156 kusech, převážně se jedná o mořské ryby obývající korálové útesy všech oceánů. Z paryb zde žijí pouze tři druhy, a protože jsou to chlouby olomoucké zoo, stojí za to je přímo vyjmenovat. Jsou jimi žralok černoploutvý, žralok lagunový a rejnok siba skvrnitá. Plazi jsou v zoo zastoupeni 22 druhy v 609 kusech, najdeme zde i tři druhy obojživelníků v 22 kusech, jedná se o druhy žab pralesniček," vyjmenovala mluvčí olomoucké zoo Hana Labská. Upozornila přitom i na bezobratlé živočichy, kteří žijí v akváriích v pavilonu šelem spolu s rybami. Jsou to koráli žahavci s podivnými názvy jako například dírkovník obecný, houbovník chorošovitý, korálovník, laločnice, merulína, pérovník nebo papírník.

Nebude jistě žádným překvapením, že tento počet zvířat spořádá velké množství krmiva. V loňském roce činila hodnota zkrmené potravy 5 156 500 korun. Náklady na jeden krmný den v zoo byly 14 130 korun. Ve srovnání s předchozím rokem je to o 630 korun více.
"Nejvyšší částka přitom padla na nakrmení masožravců, kteří loni spořádali hovězí, skopové a koňské maso za skoro milion korun. K tomu je ještě nutné připočítat dalších tři sta tisíc korun za čistou svalovinu drůbeží, hovězí a vepřovou. Protože pro masožravce je důležité pro jejich dobré trávení požírat zvířata se srstí a vnitřnostmi, bylo nutné pro ně zajistit i králíky, křepelky a hlodavce v hodnotě 346 000 korun," spočítala Labská.

Ovoce a zelenina jsou potom hlavní součástí jídelníčku opic, medvědů, nosálů i některých druhů ptáků. Zmíněných potravin bylo nakoupeno a zkonzumováno v hodnotě 813 000 korun. Zásadní potravou býložravců jsou zase granule a seno. Nemalé peníze však padly i za hmyz. "Na moučných červech, cvrčcích a sarančatech si rády pochutnají všechny druhy opic, od drápkatých až po primáty. Pochoutkou jsou i pro mravenečníky a řadu druhů ptáků," vysvětlila mluvčí.
Speciální potravu vyžaduje rejnok. "Mořské plody, konkrétně škeble slávky, jsou jedinou potravou pro elegantního rejnoka sibu skvrnitou. S ostatními dary moře mu rádi pomohou i jiné druhy mořských ryb," popsala Labská s tím, že kvalitní krmná dávka je základem pro úspěšný chov zvířat.