Reklama

Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch, venku je 9.5 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

V neděli odstartují oslavy dvoustého výročí olomouckého arcibiskupa Rudolfa Jana

Zprávy z regionu

5.1.2019

Autor: red

Dvě stě let uplyne letos od jmenování Rudolfa Jana olomouckým arcibiskupem. Jeho působení se stalo počátkem prosperity a rozkvětu pro město i celý region. V průběhu následujících měsíců si tak lidé mohou tohoto výjimečného muže, který v Olomouci zanechal srdce, připomenout při řadě akcí. První z nich se uskuteční už v neděli 6. ledna.

Rudolf Jan

"Třetí olomoucký arcibiskup Rudolf Jan pocházel z habsbursko-lotrinského rodu. Do Olomouce přišel jako jednatřicetiletý mladý muž plný elánu a vizí. Vedle příkladné péče o arcidiecézi obnovil také zdejší univerzitu, založil huť ve Vítkovicích, z níž se posléze staly slavné železárny, a v Olomouci nechal vytvořit první parkový prostor, jehož slavná alej dodnes nese jeho jméno," představil v krátkosti svého předchůdce v úřadě dnešní olomoucký arcibiskup Jan Graubner. "Rudolf Jan patří k čelním postavám dějin Olomouce. Městu v mnohém pomohl, zamiloval si ho a cítil se tu doma. O tom konečně svědčí i jeho přání, aby po jeho smrti uložili srdce do katedrály sv. Václava. Tak se také v roce 1831 stalo a jeho srdce je tam dodnes," připomněl primátor Mirek Žbánek.

Slavnostní zahájení programu věnovaného památce Rudolfa Jana se uskuteční v neděli 6. ledna v katedrále sv. Václava. Mši svatou od 10:00 bude celebrovat arcibiskup Jan Graubner a po jejím skončení se slavnostní průvod odebere do katedrální krypty, jejíž západní stěnu zdobí busta arcibiskupa Rudolfa Jana. Právě zde, pod pamětní deskou s latinským nápisem, je totiž uloženo jeho srdce. Arcibiskup Graubner zde povede krátký obřad.

Rozpis dalších akcí věnovaných osobnosti Rudolfa Jana bude uveřejněn ve druhé polovině ledna na webu olomouckého arcibiskupství.

Rudolf Jan (1788-1831)

Arcivévoda rakouský se narodil 8. ledna 1788 ve Florencii jako nejmladší syn císaře Leopolda II. Zpočátku se věnoval vojenství. Pro slabé zdraví a sklon ke zbožnosti však později vstoupil do duchovního stavu. Roku 1806 se stal nesídelním kanovníkem olomouckým. Jako koadjutor předešlého arcibiskupa se 24. března 1819 právně ujal nástupnictví, když byl postulován za arcibiskupa. Již 28. září 1818 byl ozdoben kardinálským kloboukem.

 

Byl milovníkem hudby, věd a umění; byl protektorem společnosti přátel hudby v Rakousku a mecenášem Beethovenovým. V roce 1823 mu Ludwig van Beethoven předal manuskript Missa solemnis. Podporoval též dobročinné ústavy. Roku 1827 vymohl opětné povýšení olomouckého lycea na univerzitu. Na svůj náklad zřídil roku 1828 válcovnu železa ve Vítkovicích a tím položil základ k tamním železářským závodům. Zasadil se i o stavbu nové divadelní budovy v Olomouci a o zřízení řady olomouckých parků a promenád. 

 

Zemřel 23. července 1831 v Badenu u Vídně a byl pohřben v rodinné hrobce u kapucínů ve Vídni. Podle vlastního přání bylo jeho srdce uloženo v kryptě olomoucké katedrály.

Zdroj: www.ado.cz