Neředínské letecké muzeum chystá novou expozici. K vidění budou i legendární migy - OLOMOUC.CZ
Reklama

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Neředínské letecké muzeum chystá novou expozici. K vidění budou i legendární migy

Zprávy z regionu

9.3.2010

Autor: Jan Procházka

Milovníci letecké historie mohou jásat. V hangárech na neředínském letišti totiž vzniká unikátní projekt muzea, zaměřeného na vývoj našeho letectva. Skupina nadšenců 1. Leteckého školního pluku dává dohromady legendární letouny, které si návštěvníci budou moci doslova osahat. Otevírat se bude 24. dubna.

Můžete sledovat jak vzniká muzeum - to je podle neředínských nadšenců motto letošní sezony. "Návštěvníci mohou vidět téměř každý měsíc změnu v expozici. Některé exponáty přibudou, některé zase naopak pocestují zpět k jejich majitelům. Bude tak docházet k neustálým obměnám," shrnuje myšlenky Tomáš Kelnar, jeden z členů muzea. Součástí projektu je i restaurátorská dílna, do které návštěvníci budou moci nahlédnout. "Renovace probíhají už teď. Pracujeme na jednom letounu z padesátých let, několika kabinách MiGu-21 a nově na stavbě létající repliky Zlínu-5, jíž vede Jiří Prokeš," řekl Kelnar. Nedávno se neředínští nadšenci podíleli kupříkladu na rekonstrukci transportního letounu Lisunov Li-2, sovětské verze známé Dakoty. "Ve spolupráci se zahraničním partnerem dáváme dohromady i pohyblivý simulátor MiGu-21, který se zachoval jako jediný na světě," podotkl Kelnar. Svůj "stánek“ mělo neředínské muzeum i minulý týden na veletrhu For Model. Mezi plastiková letadýlka a lodě dotáhlo opravdovou kabinu stíhačky.

Kromě letadel udržují muzejníci i rozsáhlý archiv. "Podařilo se nám získat kompletní dokumentaci k různým letadlům, věci, které už odborníci často považovali za ztracené. Všechny dokumenty se v současnosti digitalizují a zvažujeme do budoucna vytvořit i studovnu," naznačil plány Tomáš Kelnar. Muzeum také organizuje přednášky a besedy. Už na podzim spustilo "promítací čtvrtky", na které může přijít kdokoliv. Témata bývají různá, vždy se ale jedná o něco kolem létání. Zájem je podle Kelnara velký, návštěvnost se pohybuje i bez výrazné propagace okolo šedesáti lidí.
Jakým směrem se bude muzeum dále vyvíjet je hodně závislé na finančních prostředcích, které se podaří sehnat. "Zatím platíme všechno z naší kapsy. Muzeum však aktivně spolupracuje s leteckými i technickými muzei. Naším největším partnerem a vzorem je Vojenský historický ústav Praha, svou nemalou troškou do mlýna však přispívají i členky Divadla Na Poslední chvíli.

Na počátku všeho stál 1. Letecký školní pluk, který sdružuje všechny fandy letectví. Celkem asi tři desítky lidí. Sen o vlastním muzeu se začal naplňovat loni v červnu. "Převzali jsme první hangár na neředínském letišti. Byl ve zbídačeném stavu, na střechách i uvnitř rostly stromy, zatékalo do něj," popisuje Tomáš Kelnar. Celé léto se podle něj brigádničilo, aby bylo možné hangár vůbec využívat. Už v září se pak v rámci leteckého dne mohli na provizorní expozici přijít podívat první návštěvníci. "V tomto režimu jsme fungovali celý podzim. V té době také v prostorách klubovny olomouckého letiště začaly pravidelné přednášky s leteckou tématikou," vzpomenul Kelnar.

Práce na muzeu zbrzdila zima, přes kterou pokračovali v pracích jen ti nejotužilejší. Od února se však opět pracuje naplno. Oficiální otevření je naplánováno na 24. dubna. Tou dobou by už v muzeu měly být k vidění i další letadla, která zatím čekají na převoz do Olomouce. Nasmlouvány jsou Il-14FG, MiG-15UTI, prototyp dopravního L-610M, kokpit Alpha Jetu, vojenský vrtulník a další. Vše ovšem záleží na dostupných financích a čase, "Postupně bychom chtěli získat všechny stěžejní stroje z celé historie československého letectví," slibuje Kelnar.

Návštěva u letadel

V omšelých hangárech na okraji neředínského letiště je čilý ruch. Hned za vraty jedné z restaurátorských dílen spatříte rozkuchané torzo "jedenadvacítky", nadzvukového stíhacího letounu MiG-21, kdysi páteře letectva Varšavské smlouvy a donedávna vzdušného ochránce naší země. Vidět tuhle legendu zblízka je zážitek. Mezi plechy občas nějaká ta mezera, sem tam jsou patrné stopy po opravách kladivem. "Sověti dělali všechno účelně, nehleděli na estetiku," komentuje moje pozastavení nad nezvyklou povrchovou úpravou stíhačky Zdeněk Svobodník, prezident 1. Leteckého školního pluku, původním povoláním herec, v současné době na volné noze.
V rozlehlém hlavním hangáru stojí další jedenadvacítka i její předchůdce, hrdina z Koreje MiG-15. "Všechna letadla nám nepatří, opravujeme je pro zahraniční i tuzemská muzea a partnery, ale po tu dobu si je mohou návštěvníci prohlédnout. Když pak přijdou za půl roku, uvidí zase něco jiného. To se v jiném muzeu nestane," vysvětluje Tomáš Kelnar.
O kus dál šplhám po schůdkách k L-39C Albatros. Letoun české výroby působí poněkud poctivějším dojmem. "Tento exponát se připravuje jako dioráma generální opravy letounu," sděluje mi Kelnar, zatímco si prohlížím poměrně prostorný interiér kokpitu.
Ke koukání je toho hodně. Motory, součástky, ale i simulátor katapultu, který vás vystřelí se sedačkou do šestimetrové výšky. A ještě hodně toho přibude. Pokud by vyšla desetina plánů, které jsem vyslechl, máme se na co těšit. A desetina zase není tak moc.

Jan Procházka