Základy pranýře ze 14. až 15. století pod dlažbou mezi radnicí a Mariánským sloupem jsou jedním z prvních pozoruhodných nálezů při vykopávkách na Masarykově náměstí v Uničově. Podle archeologů bude možné toto středověké místo hanby a výkonu tělesných trestů obnovit na místě, kde se skutečně přinejmenším do třicetileté války nacházelo.

Dalším významnými objevy jsou zbytky městské dlažby ze 14. století nebo půdorysy vyhořelých stánků trhovců, patrně z téže doby. V nich archeologové našli pozůstatky ohnišť, dvě mince a olověné závažíčko. Podle slov archeologa Pavla Šlézara je pravděpodobné, že stánky s pranýřem souvisely: "Kolem pranýře se shlukovali lidé a jistě tam byl velmi dobrý obrat." Nasvědčuje tomu také, řekl dále, že podobné stánky se našly i u zbytků pranýře objevených při nedávné rekonstrukci Horního náměstí v Olomouci. Olomoucký pranýř byl ovšem větší, jeho základy měly průměr 4,5 metru, zatímco kamenný kruh prolévaný maltou vysoký 1,1 metru, který byl objeven v Uničově, má průměr 2,5 metru. "Jedná se jinak ale o výjimečné nálezy, něco podobného bylo zaznamenáno zatím jen ve městě Barthu v německém Meklenbursku," dodal Šlézar.
Mimořádný význam vykopávek spočívá podle Pavla Šlézara v tom, že Uničov je společně s Bruntálem nejstarším městem moderního typu na uzemí České republiky. Jejich vznik v roce 1213 je doložen o deset let pozdější listinou Přemysla Otakara I. "Vznik středověkých měst souvisel s rozvojem hornictví, které do našich zemí přicházelo ze Západu, zejména z Německa. Dolování drahých kovů stálo i u založení Uničova a Bruntálu," řekl Šlézar. V Uničově se navíc podle jeho slov díky vhodnému podloží zachovaly všechny původní vrstvy. "S napětím nyní čekáme, jestli se nám podaří zaznamenat předlokační osídlení, tedy osídlení před vznikem města," dodal.
Rozsáhlá rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka a s ní související archeologický průzkum probíhají od 1. dubna a skončit by měly na konci října. Na úhradě celkových nákladů takřka 65 milionů korun se z největší části podílí Evropská unie.