Josef Škubna je vnímán jako kvalitní olomoucký výtvarník vybavený schopností autenticky zobrazit viděnou realitu. Mohl by být klidně zařazen do probíhající výstavy Antimodernistů v Muzeu umění a ani klasikům by tam nedělal špatnou společnost. Před dvěma lety minul svou osmdesátku, a proto může za moderní považovat to, co diváka pohladí.

Síla Škubnovy výtvarné tvorby je především v tom, že umí vidět krásu a dokáže ji zobrazit. Obdivuhodný je způsob, jak to dělá, ctěn je za to, že na svém vztahu k realitě trvá. Josef Škubna je vnímán jako olomoucký umělec, aniž kdy v Olomouci bydlel. Pochází z Valašska, vystudoval na zlínské Baťově Škole umění, působil jako průmyslový výtvarník v Břidličné a skromně se kontaktoval s graduovanými umělci, aniž se jim chtěl vyrovnat. Všichni znalí vědí, že mnohé svou tvorbou předčil. Má pověst realisty, protože to prostě umí. Škubnova tvorba neprovokuje, vede k respektu vůči zázraku, jímž Země a všechno na ní ve Vesmíru je.
Obdivuhodná je Škubnova námětová šíře. Zvládá portréty, krajinomalbu, zátiší, veduty... Maluje, olejem, akrylem, akvarelem, kreslí tuší, tužkou, pastelem... Specializace by byla pro něho nelogickou redukcí možností. Moudrý před ním smeká.
V Podkově nemohl Josef Škubna vystavit všechno. Zvolil jako námět krajinu, tu městskou i přírodní – tedy především Jesenicko, Bruntálsko a všechno kolem. Aby každý poznal, že má toulavé boty. Co je u Škubny tentokrát zcela zvláštní, můžeme charakterizovat jako mimořádně rozsáhlou retrospektivu. Vyhledal všechno, co s krajinou umělecky vyváděl půl století. Je zřejmé, že k ní měl vždy cudný respekt. Jeho obrazy svědčí o tom, že u krajiny vždy našel porozumění, souznění, že si s ní dokázal popovídat.
Vernisáž "Jožkovy" výstavy byla příjemná. V jejím závěru umělec řekl: "Mám ty své obrázky tak rád, že bych jim přál, aby se někomu zalíbily... U mne v depozitáři je tma a není na ně vidět. Musí jim být smutno..."
Výstava v Podkově potrvá do konce října.