V Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí se dokončují restaurátorské práce na vzácném gobelínu nazvaném Odpočinek na útěku do Egypta, který pochází z mobiliáře Arcibiskupské rezidence v Olomouci a je řazen mezi špičky tkalcovského řemesla v celé České republice.

Tento unikátní gobelín o rozměrech 340 x 435 cm byl pravděpodobně vytvořen ve Francii v první třetině 18. století na žádost tehdejšího arcibiskupa olomouckého. Špičková kvalita díla poukazuje na důležitost a významnost Arcibiskupství olomouckého v souvislosti s kulturním dědictvím země. Odpočinek na útěku do Egypta je součástí souboru dvou gobelínů s novozákonními výjevy (druhý gobelín má název Útěk do Egypta), což je tématika na gobelínech velmi ojedinělá. Hlavním motivem je odpočinek Svaté rodiny situovaný uprostřed rajsky krásné středomořské zahrady s rozmanitou zahradní architekturou obklopenou tropickou vegetací. Jako materiál byly při výrobě použity vlněné a hedvábné příze.

Podle ředitele Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí, akad. malíře Jana T. Strýčka, se jedná o virtuózní dílo velmi vysoké kvality. Je také specifické tím, že při jeho výrobě bylo velmi citlivým způsobem pracováno s melírem, nebyly použity jen čisté tóny, kladené vedle sebe, ale rovněž technika vpíjení více barev, což působí velmi kontrastně a dodává celému dílu jakousi "živost a světelnou vibraci". Rozsáhlé restaurátorské práce byly nezbytné, protože hlavní kostra osnovných nití byla napadena moly, a hrozilo tak zborcení celého gobelínu. Barevnost díla se i do dnešního dne vzácně zachovala, jelikož v minulosti nedošlo k jejímu poškození nevhodným čištěním či jinými zásahy. Od března minulého roku se jeho renovaci denně na plný úvazek věnuje 5 zaměstnanců gobelínky a očekává se, že by všechny práce měly být dokončeny v březnu tohoto roku. Při restaurování bylo použito techniky neviditelné retuše, tedy doplnění chybějících osnovných nití a útků vlněnou a hedvábnou přízí s odpovídající barevností a dále dotkání děr a šliců. Bylo nutné ručně nabarvit více než 400 různých přízí za použití speciálních barviv, aby byla i do budoucna uchována stálost a jednotná barevnost díla. "Při restaurátorských pracích je nejdůležitější zachování původního charakteru gobelínu, tedy problémy spojené s restaurací gobelínů jsou úplně jiné než například u obrazů a nedají se paušalizovat. Je důležitá zodpovědnost, zkušenost ale také schopnost vcítit se do konkrétního problému s určitou vnímavostí a intuicí." dodává Strýček.

Realizace tohoto restaurátorského počinu byla možná za významné finanční pomoci Olomouckého kraje a Ministerstva kultury ČR. Finančně se na projektu značně podílí také Muzeum umění v Olomouci – Arcidiecézní muzeum, které poskytlo i odborné vedení restaurátorského zásahu a zařadilo gobelín do svého výstavního programu. Díky tomuto projektu budou mít návštěvníci mimořádnou příležitost poprvé zhlédnout doposud veřejnosti skrytý textilní skvost. Na restaurátorské práce přispěl i majitel gobelínu, Arcibiskupství olomoucké.

Gobelín bude po restaurování vystaven v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a Kroměříži jako součást výstavy cenných historických textilií ze sbírek Arcibiskupství olomouckého.