Už jen tento víkend se lze v olomouckém Muzeu moderního umění dozvědět, jak se proměňovala tvorba brněnského umělce Dalibora Chatrného od poloviny šedesátých let až do současnosti. Retrospektiva "neúnavného experimentátora s duší dítěte", jak bývá malíř, grafik, pedagog charakterizován, končí tuto neděli.

Podle kurátora výstavy Ivo Bindera patří šestaosmdesátiletý Dalibor Chatrný k nejvýznamnějším představitelům české poválečné umělecké scény. "V jeho tvorbě se protínají cesty většiny významných uměleckých metod a tvůrčích přístupů druhé poloviny dvacátého století. Je pro ni příznačné konceptuální myšlení, které se uplatňuje se v tvorbě plastik, v experimentech s magnetickým polem, v land-artových akcích nebo v sémantických kresbách a malbách," řekl Binder. Tématy jeho děl, často vytvářených v cyklech, jsou od šedesátých let podle Bindera dvojznačnost a doplňkovost: iluze a skutečnost, pravidlo a náhoda, chaos a řád, vznik a zánik, dvojrozměrné a trojrozměrné vyjadřování, paradoxy vnímání prostoru, slovo a jeho grafická podoba, symetrie, zrcadlení nebo přímo komplementarita barev.
Olomoucká výstava nazvaná Tak, teď, tu představuje dílo Dalibora Chatrného od poloviny 60. let až do loňského roku prostřednictvím více než 120 exponátů z řady významných soukromých i veřejných sbírek. "Nejstarší jsou kresby akronexem z roku 1963. Akronex je umělé pojivo, díky kterému je možné vytvářet silnější vrstvy hmoty a reliéfní nánosy. A nejnovějšími jsou letošní malby olejem na papíře," řekl Binder. Nejrozměrnějším exponátem je dvacet metrů dlouhá a metr a půl široká kresba A deux main - Neopakovatelno z roku 1987, která vznikla obouruční realizací textu 'neopakovatelno'. "Maminka, když její dny byly téměř sečteny, mi kromě jiného říkala něco o neopakovatelnu. A mě napadlo to neopakovatelno nekonečně opakovat. Žádné slovo nemá cenu opakovat, jen to neopakovatelno. Měl jsem roli papíru, tu jsem otáčel, stáčel a stále jsem psal 'neopakovatelno' a vzniklo dvacet metrů kresby," vzpomínal na vznik kresby Dalibor Chatrný v rozhovoru pro Český rozhlas.
Výstava, kterou dosud navštívilo přes 4000 lidí, končí tuto neděli.
V těchto dnech již v Muzeu moderního umění zahájili instalaci reprezentativní přehlídky sbírky fotografie nazvané Civilizované iluze. Ta od 8. března nabídne zhruba 200 fotografií, které provedou diváky historií média od konce 19. až do začátku 21. století v mezinárodním kontextu. "Jádrem výstavy budou unikátní díla klasiků fotografie Františka Drtikola, Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho nebo Karla Plicky doplněná fotografiemi z šedesátých až devadesátých let 20. století s přesahem do současné tvorby nejmladší generace," naznačila kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová.