Ženy sobě. Nemilosrdně. Moravské divadlo zítra uvede premiéru kusu Arnošta Goldflama s názvem Ženy a panenky. Humorná a snad také trochu mrazivá story ze života rodiny plné žen. Surrealistická, řízná a zalitá v ibalginově růžové barvě. Dobrodružství jak pro ženské, tak mužské publikum.

Feminismus stranou

"Rozhodně to není feministická inscenace. Snažila jsem se, aby to bylo objevné i pro muže. Chcete-li se dozvědět o ženách něco, o čem před vámi nemluví, tak se přijďte podívat. Goldflam to totiž všechno zveřejnil," tvrdí během tiskové konference k chystanému kusu s úsměvem na tváři devětadvacetiletá žena, která při tom rentgenuje pochopitelně hlavně mužskou část psavců. Řeč je o Haně Mikoláškové, režisérce, která v Moravském divadle hostuje poprvé. Nedávná minulost ji pojí například s brněnským Divadlem Husa na provázku či s šéfováním rovněž brněnské scény divadla Polárka. Tam své působení zakončila minulý rok a mimo jiné za sebou nechala moderní záležitost Romeo a Julie aneb Město hříchu, kde při vší úctě k Willu Shakespearovi koketovala s komiksovou stylizací (jako inspirace posloužila drsná komiksová krimi Sin City - Město hříchu). A vedle britského klasika má v malíku právě i Goldflama. Podle ní je jedním z mála tvůrců, kteří skutečně rozumí dětem a ženám.

Pár žen, mnoho asociací

Hybatelem děje Arnoštovy sondy do ženských hlav jsou vztahy. Vztahy mezi pěti ženami, které spolu žijí pod jednou střechou. Prababička, babička, matka a její dvě dcery. Pět žen, čtyři rozdílné generace. Vztahy otřásané konflikty, které jsou v různých rodinách na dennodenním pořádku a které nutí každou z žen na svět vypustit věci, které by na veřejnosti normálně neputovaly. Mikolášková spolu s dramaturgem Miroslavem Ondrou předlohu příliš neupravovala, takže na místě zůstává Goldflamův rafinovaný vtípek, kdy jsou jednotlivé ženské role obsazeny proti svému věku. Sedmiletou holčičku ztvárňuje Iva Koktová, puberta divočí s Naděždou Chrobokovou, jako maminka se stará Ivana Plíhalová, šedesátiletá babička má tvář Eriky Kuncové, o dalších dvacet let starší prababičku pak hraje Tereza Richtrová. A panenka hraje panenku. Měla by provokovat, vzbuzovat otázky. Nejsou ženy jako panenky? Cítí se žena v určité fázi svého života odložená v koutě jako stará panenka? A samozřejmě řada dalších významů, které by si diváci měli najít sami, bez toho (snad), aby je tvůrci vodili za ruce.

V souvislosti s jevištním ztvárněním inscenace se mluví o "nepřehlédnutelné výtvarné stylizaci". Základem je komorní hra, která je v podstatě určená pro malé scény, nicméně ty dle režisérky neumožňují vizuální uchopení Goldflama jako autora. V Moravském divadle by tomu ale mělo být jinak. "Goldflam často ve svých hrách vedle sebe klade věci, které k sobě vůbec nepatří. Ženská logika je někdy skutečně surrealistická záležitost plná volných asociací a přesně to by se mělo promítnout i do scény," potvrzuje Mikolášková.
Ženské trable se začnou naplno projevovat zítra od sedmi hodin. Chlapi, asi bychom u toho neměli chybět.