Padesátiny připomněl kulturní veřejnosti výstavou v Moně Lise šternberský sochař Petr Kuba. Absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze je dosud stále vnímaný jako mladý umělec. Výstava jeho prací potrvá do Mikuláše.

Výstavu umělci zahájil galerista Libor Gronský svébytnou charakteristikou jeho sochařského a malířského díla a připomenutím, že patří mezi umělce s velkou invencí, kteří své objekty nechrlí, ale dopřávají jim, aby dozrály k dokonalosti. Vystavené dílo Petra Kuby se vyznačuje tvarovou originalitou, jež koresponduje s filozofickým podtextem a niterným spřízněním autora a tématu.

Vystavující umělec čerpá své náměty z mýtů, evropské duchovní kultury i bezprostředně ze života v jeho nadčasové poloze. Svědčí o tom názvy jeho artefaktů: Cháron, Laokont, Anděl strážný, Had na prsou, Noční chodec a další. Rozměry jeho děl jsou k dnešním zvyklostem bytové kultury natolik výrazné, že mají schopnost promluvit ke klimatu, v němž vlastník díla žije. Potlačit sugestivnost Kubova díla nelze zejména s ohledem na výraznou dramatičnost a nabitou prostorovou artikulaci, a tak se není čemu divit, když mnohé artefakty svou výlučností natolik překračují obecné povědomí o půvabu, noblese a graciéznosti figurální tvorby z jiných ateliérů, že musí hledat spřízněné duše. Naštěstí v Moně Lise nebyly v menšině.
Bohatým námětem k přemýšlení bylo objevování styčných bodů mezi Kubovou tvorbou sochařskou a malířskou, popřípadě grafickou. Petr Kuba je znalý všech poloh výtvarné tvorby. Nepřechází z jedné do druhé, aniž by zužitkoval její přednosti. Obdivuhodná je především v oblasti malby a grafiky jeho počínání s barvou, plošnou kompozicí a lineární pádností, jichž využívá k uchování specifik svého sochařského rukopisu v ploše.
Výstava v Moně Lise je objevná, i když vlastně představuje umělce vpravdě domácího.