Jako všechny komerční galerie je i olomoucký Labyrint v Palackého ulici prodejnou uměleckých děl, v níž lze koupit výtvarné artefakty, ale i běžnou produkci desítek autorů, kteří se teprve k Parnasu blíží. Většinou to dělají vkusně a běžnému spotřebiteli, jenž potřebuje zvelebit byt, se z nějakého důvodu stanou blízcí.

Labyrint má ve srovnání s jinými galeriemi výhodu velkého výstavního prostoru, a proto může prezentovat výtvarná díla v nesrovnatelně větším výběru a oblíbené autory doložit četnější kolekcí. Výstavní síň se může dokonce pochlubit možnostmi propojit umělecká díla do jistých vazeb a vytvořit pohlednou kompozici, v níž je zastoupeno malířství, sochařství, keramika či grafika. V dobře komponovaném spojení tak může být návštěvník Labyrintu hned motivován k nákupu několika děl současně.
Pro takové pojetí galerijního prostoru je léto nejlepším ročním obdobím. Jde o specifický druh letního salonu. Labyrint je dvoupodlažní, vystavit tedy stovku výtvarných děl není nemožné. Nejčetnějšími exponáty jsou olejomalby. Jsou odolnější a v porovnání s grafikou, akvarely a kresbami vlastně věčné. Onu druhou sortu výtvarných děl vyhledávají spíš sběratelé pro uložení ve sbírkových fondech, které "otevírají" publiku jen příležitostně.
V Labyrintu jsou nyní zastoupení umělci z Prahy, Olomouce, našeho regionu, ale i z jiných částí republiky. Několik jich připomeňme: Zdeňka Burgetová (grafička, Praha), Zlatka Calabová (malířka, Valašské Meziříčí), Karel Deml (grafik, Praha), Lutobor Hlavsa (malíř, Praha), Viktorie Chaloupková (malířka, Praha), Pavel Kabeláč (malíř, Čáslav), Pavel Lopour, Kateřina Salabová (malířka, Olomouc, Semily), Anna Smrčková, Jana Valouchová (malířka, Louny), Jiří Vavřina (malíř, Hradec Králové), Otakar Vystrčil (malíř, Olomouc), Václav Zeman.
Expozice v Labyrintu se v létě obměňuje. Zřejmé je, že galerijní depozitum je četné.