Galerie Caesar uvedla nedávno výstavu výtvarníků s tvorbou, jež připomínala léta totalitního období a provokativní svobodomyslné tvůrčí reakce na ně. Jen o pár dní později, přesně včera, zase Unie výtvarných umělců Olomoucka zahájila v Galerii G výstavu s tvorbou pototalitní, kdy se možnosti výtvarné seberealizace prudce rozšířily a výtvarníci nacházeli do té doby netušená témata i náměty.

V jistém smyslu na sebe obě výstavy navazují a spolu korespondují. V Galerii G však nepřekvapí diváky předpokládaná změna tematická, ale spíš bezděčné oduševnění tvorby, větší odvaha k osobitosti a rezignace na podbízející se náměty.
Unie je oproti Spolku olomouckých výtvarníků, jenž vystavuje v Caesarovi, početnější, čítá asi 120 členů z Olomoucka, ze vzdálenějších částí republiky, ale i ze zahraničí. Ani velká Galerie G nebyla schopna díla nabídnutá k prezentaci pojmout. Kurátor výstavy Marek Trizuljak s týmem spolupracovníků řešil problém jistou dohodou, v níž jako rozhodující bylo bohaté zastoupení technik a námětů na straně jedné a kvalita prací na straně druhé. Výsledkem je expozice podobná trochu salonu, trochu reprezentační kolekci, jež by obstála i při náročné umělecké analýze. Představu o expozici lze zkonkrétnit údajem, že v Galerii G vystavuje téměř 65 autorů přibližně 90 uměleckých děl. Jistý generační posun, k němuž přirozeně dochází i v etapách kratších, než je připomínané jubileum, způsobil, že v galerii je více neznámých "rukopisů". Bílků, Jalůvků, Johnů, Spurných a Stiborů - identifikovatelných zdaleka napříč galerií - je méně. Svědčí to o tom, že k fenoménu svobody se váže více odvahy k experimentu a hledání. Výstava je ze dvou třetin prodejní. Nejdražším exponátem je kovový Minaret Marie Tomáškové-Dytrychové (360 tisíc korun), opačným pólem je fotografická montáž Jana Hrachoviny za 1800 korun. Vystaveno je i 39 neprodejných děl. Většina autorů je zastoupena jedním dílem, čtyřmi díly jen dvě umělkyně (zvonařka a sklářka).
Nechybějí díla raritní, ale tak tomu bývá dost často v případech, kdy umělec překračuje konvence a hledá spíš spřízněnou duši než kupujícího. Součástí jubilejní expozice se stala i souběžně probíhající expozice v galerii Patro. Výstava je aktuální výpovědí a neklade si za cíl zmapovat uměleckou tvorbu za dvacet let.
Naproti tomu vydaný katalog je koncipován právě tak, aby vydal o létech devadesátých a prvním desetiletí nového věku co nejúplnější svědectví. Děje se tak shrnujícím vstupním textem Marka Trizuljaka, encyklopedicky pojatými charakteristikami projektů, chronologickým výčtem výstav, projektů a aukcí, dále pak 21 komentáři, svědectvími a stanovisky významných osobností, výtvarných teoretiků, ale i publicistů a přátel. Devět jejich textů bylo přeloženo do angličtiny. V katalogu je uplynulé období dokumentováno i fotografiemi. Závěrečná informace prostým výčtem přehledně mapuje aktuální situaci v členstvu, orgánech unie a společenských oceněních, jichž se již jejímu členstvu dostalo.