Zdá se to nepochopitelné. Lampa ohnutá k zemi jako vadnoucí květina, zapálené koše nebo zdemolované hřiště, kam si chodí hrát maminky s dětmi. Vandalové řádí a policie je proti nim bezmocná. Zajímat by se o ně však měli i lékaři mysli. Vandalové jsou totiž těžce nemocní lidé.

Vandal je zvláštní typ kriminálníka. Většinou má svůj civilní život spořádaný a širší okolí o jeho úchylných choutkách nic netuší. Pracuje třeba jako automechanik, celé dny tráví umazaný od oleje a vrací auta zpátky do života. Nebo je to třeba obyčejný úředník, který od rozbřesku do soumraku v malé kanceláři razítkuje, vyplňuje a přeposílá formuláře. Není se čemu divit, že nashromážděnou energii potřebuje někde vypustit. Kup si švihadlo, poradil by mu bratr Tyrš. Dá si pár piv, pár panáků a s partou podobně nemocných kumpánů táhne městem. Převracení popelnic je pro pubeťáky, popelnice přece dobře hoří. Metalíza černého BMW tak krásně skřípe, když do ní klíčem ryjete svůj světobol. Lavička křupne jako špejle, když po ní skáčete v těžkých botách. A není větší slast než usilovnou týmovou prací ohnout sloup veřejného osvětlení. V hlavě vandala se nejspíš děje něco podobného jako v hlavě devianta, který se vzruší při pohledu na plačící pětiletou holčičku.

V Olomouci to o víkendu odneslo nedávno krásně opravené dětské hřiště ve Smetanových sadech. Místo, kam babičky vodily svá vnoučata, která mají v prázdninovém čase na hlídání, kde si maminky mohou poklábosit, zatímco jejich děti skotačí na důmyslných atrakcích, si vyhlédla vandalská tlupa, rozmlátila tam, co se dalo, a odnesla dětskou houpačku. Ničím jiným než vážnou deviací si tento čin nelze vysvětlit.
A chytí je policie? Stěží. V parku je tma a nevinných opilých partiček se o víkendu městem pohybuje hodně. Jak mezi nimi najít tu, která místo radostného alkoholového halekání rozbíjí dětem jejich hračky? Tu, která by měla sedět ve svěracích kazajkách pod studenými sprchami blázinců?
Ani za ohnutou lampu a zničené plastové koše v parku pod Dómem nejspíš nebude nikdo potrestán. Vandalové, kteří ukradli plastové tele od obchodního domu Senimo a zřejmě mu v ústraní provedli něco ošklivého, taky neokusí rozmanitosti života v káznici. Stejně jako parta, která zanedlouho jistě zdemoluje nový mobiliář ve Výpadě. Kdyby to šlo, souhlasil bych s dědečkem: urazit jim ruce a s tímto Kainovým znamením je poslat do světa. Kdybyste pak narazili na jednorukého automechanika nebo úředníka, bylo by jasné, s kým máte tu čest.