Olomoucké hradby. Pevnostní město kdysi svíraly jako obruč, do dnešních dnů se dochovala pouze část. Pozemky na hradbách s krásným výhledem do Bezručových sadů nyní patří k nejlukrativnějším místům v historickém centru. Univerzita Palackého se rozhodla otevřít tato místa lidem a nechala zrekonstruovat někdejší parkánové zahrady. Dnes byly slavnostně otevřeny. Součástí projektu byla i oprava průchodu do parku, který byl zavřený mnoho let.

Někdejší historické zahrady po mnoho let chátraly, starší obyvatelé si ještě vzpomenou na oblíbenou letní hospodu a tančírnu, pro mladší už byl prostor skryt za staticky narušenou zdí. I kdysi oblíbený průchod do Bezručových sadů byl skoro čtyři roky uzavřen. Přímo z něj se nyní návštěvníci dostanou i do zahrad. Ty jsou sice primárně určeny studentům, projít si je a odpočinout si tu bude moci každý. "Chtěli bychom, aby se univerzita ještě více zapojila do kulturního života města. Právě tyto zahrady by tomu mohly napomoci," uvedl děkan filozofické fakulty Jiří Lach a v této souvislosti zmínil například pořádání koncertů či jiných akcí pod širým nebem.

Zahrady jsou terasovitě uspořádané. Návštěvníci se zde mohou pokochat řadou upravených záhonů plných květin, okrasnými dřevinami, voda bublá ve čtyřech kašnách. Výzdobu doplňují sochařské prvky, ozdobné pískovcové vázy a schodiště. K dispozici jsou i četné lavičky, na nichž se studenti v čase volna mohou učit. Součástí prostor je i altán, do nějž je zavedena elektřina a voda. "V budoucnu tu počítáme s pořádáním různých komorních oslav," podotkl Lach. Před altánem je vybudováno i posezení se stolečky.

Rekonstrukce zahrad začala na podzim minulého roku. "Nebyla to stavba náročná finančně, ale hlavně technicky. Do prostor byl totiž technicky obtížný přístup, navíc se nacházíme v památkově chráněné oblasti. Naštěstí jsme s univerzitou našli společnou řeč a proto celou akci hodnotím pozitivně," prohlásil jednatel zhotovitelské společnosti Zdeněk Němec. Žádné zvláštní komplikace podle něj v průběhu stavby nenastaly. Stavební firma však nemohla použít těžkou mechanizaci a musela se více spolehnout na ruční práci.

O náklady ve výši dvanáct milionů korun se univerzita podělila s městem, krajem, věštinu ale pokryla dotace z fondů Evropské unie. Další dva miliony si vyžádala rekonstrukce průchodu, kterou zaplatilo město.

Obnovu zahrad vítají i sami studenti. „Nemohla jsem se znovuotevření průchodu dočkat. Studuji totiž na dvou fakultách zároveň: docházím na Filozofickou fakultu, ale také na přednášky na fakultě Přírodovědecké. S možností využít opravenou uličku se mi tahle každodenní cesta výrazně zkrátí," zaradovala se studentka Helena Vavrdová.

V místech dnešních zahrad stával až do roku 1792 kostel svatého Petra, od něj také pochází nepříliš známý název místa Petrské návrší. Zahrady sloužily původně dvěma účelům. V dobách ohrožení tu bylo postavení dělostřelectva, v mírových časech to bylo místo k odpočinku. Poprvé otevřeny byly na začátku devadesátých let, v polovině dekády je však univerzita pro špatný stav uzavřela. Od té doby místo chátralo.